Před 80 lety objevil Tolkien Středozem a přivezl z ní Hobita

John Ronald Reuel Tolkien, profesor staroanglické literatury, začal příběhy plné fantazie vymýšlet pro své děti. Zcela nový svět, který stvořil včetně historie, jazyka, písma a legend, si ale nenechal jen pro sebe. Dodnes se do fiktivní Středozemě vrací tisíce čtenářů, přestože od vydání první Tolkienovy knihy – Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky – uplynulo 21. září už osmdesát let.

S knižním vydáním příběhu o hobitovi Bilbovi Pytlíkovi Tolkien původně nepočítal. Hobit vyšel až díky rodinné přítelkyni Elaine Griffithsové, která texty ukázala v nakladatelství George Allen & Unwin, kde zrovna pracovala. Reakce byla nadšená a 21. září 1937 knížka vyšla (česky poprvé v roce 1979). Tolkienovi bylo tehdy již 45 let a působil jako profesor staroanglické literatury a jazyka na univerzitě v Oxfordu. Některá britská vydání doprovázela také jeho vlastní ilustrace.

Sám autor přiznával, že inspirací pro fiktivní svět Středozemě se stal Sarehol poblíž Birminghamu, odkud pocházeli jeho rodiči a kde prožil dětství. „Všechno začalo při pohledu na velšské nápisy na nákladních vagonech. Divná jména, která jsem nedovedl vyslovit, mne vábila,“ uváděl.

V Hobitovi popisuje výpravu Bilboa Pytlíka, která se postupně stává bojem dobra se zlem. Hemží se skřety, obřími pavouky, zlými obry, ale na druhé straně i vznešenými elfy a hodnými lidmi. Zlo ztělesňuje drak Šmak a v příběhu se objevuje i podivné stvoření Glum se svým prstenem, který se společně s čarodějem Gandalfem později stal jednou z hlavních postav trilogie Pán prstenů.

Pán prstenů je jazykově i myšlenkově propracovanějším dílem, stejně jako pro Hobita i pro něj ale platí, že Tolkien ve svých textech dává čtenářům nebývalý prostor pro fantazii. Tu do jisté míry omezily filmové adaptace, které ale na druhou stranu přispěly k popularizaci Tolkienových knih. Jak Hobit, tak Pán prstenů jsou ve filmové podobě třídílnými příběhy, obě série natočil režisér Peter Jackson.

Kde je Středozemě? Na Zélandu i v Orlických horách

Jako lokaci si vybral mimo jiné svůj rodný Nový Zéland, který se pro fanoušky stal jakousi Středozemí. Navštívit můžou třeba v oblasti Matamata vesničku Hobitín. Existuje i jeho česká verze – Český Hobitín je dílem nadšence z Orlických hor.

Tolkien přitom filmaře nemiloval a tvrdil, že jeho knížky jsou nezfilmovatelné. Ke změně názoru ho přinutila až finanční tíseň, kvůli které nakonec filmová práva prodal. Dávné osudy obyvatel Středozemě vylíčil ještě v knize Silmarillion (1977, česky poprvé 1992), jejíhož vydání se ale nedožil. Zemřel v září 1973 a zanechal po sebě ještě řadu dalších knih a povídek, které vyšly po jeho smrti.

Výročí Hobita v Česku

Městská galerie v Uničově na Olomoucku připomíná výročí Hobita do poloviny října výstavou. Česká i zahraniční vydání knih nebo hobití předměty si zájemci mohou prohlédnout také v doprovodu kostýmovaných průvodců. Exponáty pochází ze soukromé sbírky uničovského fanouška Tolkienova díla.

Jeden kmen
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Muzeum města Brna zase připravilo fotografickou výstavu Jeden kmen. Veřejnosti se otevře 24. září na Špilberku, o den dříve se na hradním nádvoří uskuteční fantasy festival. Fikční svět skřetů uruki, k nimž se obě akce vztahují, se inspirují reáliemi z Tolkienových knih. Jeden kmen na Špilberku zůstane až do 11. února příštího roku.