Lehce psaný, barvitě obsazený, místy ale poněkud návodně pedagogický. Takový je román Laurenta Bineta Sedmá funkce jazyka, v němž se dozvíte, co musíte říkat, abyste měli moc. Zaujetí autora pro lingvistickou „francouzskou teorii“ a její autory nezná mezí. Vhodná kniha pro studenty, kteří se přes léto nefunkčně nudí.
Recenze: Trip Laurenta Bineta do světa zapomenutých funkcí
Českým čtenářům je Laurent Binet (*1971) známý zejména svým románem HhhH o atentátu na Reinharda Heydricha. O atentát jde i tentokrát. Byl snad proveden na francouzského sémiotika Rolanda Barthese?
Taková je výchozí premisa románu, který by se dal chápat jako stručný průvodce lingvistickou a filozofickou francouzskou školou, v níž nechybí téměř nikdo: Louis Althusser, Jacques Derrida, Gilles Deleuze, Michel Foucault, Julia Kristeva… Binet neopomněl ale ani literáty a věhlasné esejisty: Philippea Sollerese, Bernarda-Henriho Lévyho či Jeana-Ederna Halliera.
Nejde ovšem jenom o jazyk, ale především o jeho eventuální mocenské využití. Pročež je román zalidněn také politiky, zejména prezidenty Françoisem Mitterrandem a Valérym Giscardem d' Estaingem, casting ale doplňují i další: Jacques Attali, Laurent Fabius, Jack Lang, Alain Peyrefitte, Michel Poniatowski…
Když se intelektuálům nikdo nesmál
V novince se Binet vrací do 80. let, aby z této dekády, v níž žili ještě „velcí intelektuálové“, vytěžil vše podstatné. Jeho snaha místy působí jako procházka intelektuálním obchodem se zvetšelými svršky.
Od aféry matematika a fyzika Alana Sokala z poloviny 90. let, který zpochybnil vědeckost celé „francouzské školy“, spjaté pupeční šňůrou s postmodernou, se zdála být tato škola téměř zapomenuta. Důvody, proč ji Binet oživuje, mohou být dány paradoxní touhou navrátit tu dobu, v níž se intelektuálům nikdo nesmál. To dnes ale není možné - a Laurent Binet si s tím trochu neví rady.
Pátrání po sedmé funkci
Nicméně kniha - kterou prostupuje detektivní román s prvky pastiše a závanem nostalgie za 80. léty - nenechává nikoho na pochybách o autorově schopnosti popularizační erudice. Proto není divu, že vedle francouzských intelektuálních a politických elit se do knihy dostal i mezinárodní kontext.
Binet své literární panorama pastiše rozšiřuje na cesty po Itálii (Bologna, Neapol, Benátky) i po Spojených státech amerických (Ithaca). Zde uvádí čtenáře především do prestižních univerzitních center, aby glosoval i dobové politické a společenské proudy. Nijak se s tím nepárá, věhlasní myslitelé jsou mu především objekty pro ironické šlehy a satirické popisy jejich každodenních slabostí (převážně sexuálních), jež prokládá citacemi z jejich děl, ústící v balábile dialogů.
Nepřekvapivě dojde rovněž na Umberta Eca, ale i na Johna Searlea nebo Romana Jakobsona. Poslední jmenovaný, jeden z ruských zakladatelů Pražského lingvistického kroužku, tu má roli zásadní, byť není hlavní postavou. Ti ze čtenářů, kteří se kdy setkali se sémiotikou (naukou o znakových systémech), vědí, že právě on je autorem konceptu šesti složek komunikace, jež tvoří náš jazykový projev. Tyto funkce posloužily Binetovi k zápletce i názvu celého románu.
Pátrání po domnělém atentátu je totiž v zásadě pátráním lingvistickým, pátráním po funkci sedmé, jež má tvořit téměř kouzelnou funkci, jejímž prostřednictvím lze dosáhnout nadvlády nejen řečnické, ale i mocenské, a proto i politické.
Co se to stalo?
Kniha jistě nadchne všechny, kteří si po nocích lámou hlavu nad tím, co je ve znaku „označující“ a co „označované“. Při bližším pohledu zjistíme, že ani autor z toho nevyšel bez újmy. Z označujícího se stal označeným.
Nepřihodilo se mu patrně nic z toho, k čemu se uchyluje v knize při svých seancích tajné uskupení Logos Fraternitas (useknutí článku prstu, či radikálně i varlat), ve snaze uvést čtenáře do světa zapomenutých elit ale zanedbal, že cesta k nim nemusí být jenom literární drogovou halucinací, tripem, z něhož se druhý den probudíte s bolestí hlavy a otázkou: „Co se to stalo?“
Ovšem ani snaha po osvobození výsměchem, ironickým šklebem, otázku po smyslu nikdy zcela nevymaže.
Laurent Binet: Sedmá funkce jazyka (La septième fonction du langage). V překladu Michaly Markové vydalo nakladatelství Argo, 2017.