Recenze: Trip Laurenta Bineta do světa zapomenutých funkcí

Lehce psaný, barvitě obsazený, místy ale poněkud návodně pedagogický. Takový je román Laurenta Bineta Sedmá funkce jazyka, v němž se dozvíte, co musíte říkat, abyste měli moc. Zaujetí autora pro lingvistickou „francouzskou teorii“ a její autory nezná mezí. Vhodná kniha pro studenty, kteří se přes léto nefunkčně nudí.

Českým čtenářům je Laurent Binet (*1971) známý zejména svým románem HhhH o atentátu na Reinharda Heydricha. O atentát jde i tentokrát. Byl snad proveden na francouzského sémiotika Rolanda Barthese?

Taková je výchozí premisa románu, který by se dal chápat jako stručný průvodce lingvistickou a filozofickou francouzskou školou, v níž nechybí téměř nikdo: Louis Althusser, Jacques Derrida, Gilles Deleuze, Michel Foucault, Julia Kristeva… Binet neopomněl ale ani literáty a věhlasné esejisty: Philippea Sollerese, Bernarda-Henriho Lévyho či Jeana-Ederna Halliera.

Nejde ovšem jenom o jazyk, ale především o jeho eventuální mocenské využití. Pročež je román zalidněn také politiky, zejména prezidenty Françoisem Mitterrandem a Valérym Giscardem d' Estaingem, casting ale doplňují i další: Jacques Attali, Laurent Fabius, Jack Lang, Alain Peyrefitte, Michel Poniatowski…

Když se intelektuálům nikdo nesmál

V novince se Binet vrací do 80. let, aby z této dekády, v níž žili ještě „velcí intelektuálové“, vytěžil vše podstatné. Jeho snaha místy působí jako procházka intelektuálním obchodem se zvetšelými svršky.

Od aféry matematika a fyzika Alana Sokala z poloviny 90. let, který zpochybnil vědeckost celé „francouzské školy“, spjaté pupeční šňůrou s postmodernou, se zdála být tato škola téměř zapomenuta. Důvody, proč ji Binet oživuje, mohou být dány paradoxní touhou navrátit tu dobu, v níž se intelektuálům nikdo nesmál. To dnes ale není možné - a Laurent Binet si s tím trochu neví rady.

Pátrání po sedmé funkci

Nicméně kniha - kterou prostupuje detektivní román s prvky pastiše a závanem nostalgie za 80. léty - nenechává nikoho na pochybách o autorově schopnosti popularizační erudice. Proto není divu, že vedle francouzských intelektuálních a politických elit se do knihy dostal i mezinárodní kontext.

Binet své literární panorama pastiše rozšiřuje na cesty po Itálii (Bologna, Neapol, Benátky) i po Spojených státech amerických (Ithaca). Zde uvádí čtenáře především do prestižních univerzitních center, aby glosoval i dobové politické a společenské proudy. Nijak se s tím nepárá, věhlasní myslitelé jsou mu především objekty pro ironické šlehy a satirické popisy jejich každodenních slabostí (převážně sexuálních), jež prokládá citacemi z jejich děl, ústící v balábile dialogů.

Nepřekvapivě dojde rovněž na Umberta Eca, ale i na Johna Searlea nebo Romana Jakobsona. Poslední jmenovaný, jeden z ruských zakladatelů Pražského lingvistického kroužku, tu má roli zásadní, byť není hlavní postavou. Ti ze čtenářů, kteří se kdy setkali se sémiotikou (naukou o znakových systémech), vědí, že právě on je autorem konceptu šesti složek komunikace, jež tvoří náš jazykový projev. Tyto funkce posloužily Binetovi k zápletce i názvu celého románu.

Pátrání po domnělém atentátu je totiž v zásadě pátráním lingvistickým, pátráním po funkci sedmé, jež má tvořit téměř kouzelnou funkci, jejímž prostřednictvím lze dosáhnout nadvlády nejen řečnické, ale i mocenské, a proto i politické.

Co se to stalo?

Kniha jistě nadchne všechny, kteří si po nocích lámou hlavu nad tím, co je ve znaku „označující“ a co „označované“. Při bližším pohledu zjistíme, že ani autor z toho nevyšel bez újmy. Z označujícího se stal označeným.

Nepřihodilo se mu patrně nic z toho, k čemu se uchyluje v knize při svých seancích tajné uskupení Logos Fraternitas (useknutí článku prstu, či radikálně i varlat), ve snaze uvést čtenáře do světa zapomenutých elit ale zanedbal, že cesta k nim nemusí být jenom literární drogovou halucinací, tripem, z něhož se druhý den probudíte s bolestí hlavy a otázkou: „Co se to stalo?“

Ovšem ani snaha po osvobození výsměchem, ironickým šklebem, otázku po smyslu nikdy zcela nevymaže.

Laurent Binet: Sedmá funkce jazyka (La septième fonction du langage). V překladu Michaly Markové vydalo nakladatelství Argo, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
před 7 hhodinami

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
před 18 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
včera v 14:23

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
včera v 12:43

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
včera v 09:00

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...