Stellan Skarsgård natáčí s Václavem Marhoulem. Všichni režiséři jsou šílení, říká

Nahrávám video

Švédský herec Stellan Skarsgård, známý z komiksových Avengers i z filmů Larse von Triera, natáčí v Česku nový film režiséra Václava Marhoula. Objeví se v adaptaci bestselleru Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče.

Na louce nedaleko západočeského Stříbra a v uniformě Wermachtu hraje Stellan Skarsgard jednu z postav v dramatickém příběhu o malém židovském chlapci, kterého rodiče během druhé světové války ukryjí u příbuzných na venkově. V nepřátelském světě se setkává se strachem, opovržením a krutostí.  

„Je to celkem temný film, který není jednoduché natočit. A já skutečně chci, aby vznikl, protože bych se na něj chtěl podívat,“ říká Skarsgård. O obsazení začal Václav Marhoul se švédským hercem jednat už před sedmi lety. „Neberu ohledy na to, že je taková hvězda. Prostě ho režíruju a mluvím s ním tak, jak jsem mluvil s kýmkoliv jiným,“ uvedl Marhoul. Na snímku by měl spolupracovat také s německým hercem Udem Kierem a amerických hercem Harvey Keitelem.

Skarsgård se proslavil jako dvorní herec režiséra Larse von Triera, naposledy se objevil v jeho Nymfomance. Na kontě má ale také divácky úspěšný muzikál Mamma Mia!, komiksové Avengers či drama Dobrý Will Hunting. „Nikdy jsem neměl kariérní ambice. Mojí snahou je nacházet věci, které učiní můj den příjemným. Chci říct, že by mě mělo natáčení hlavně bavit. Z jakéhokoliv důvodu,“ okomentoval svou pestrou filmografii.

Podle Formana i Kundery

S českým režisérem ani v českých lokacích netočí poprvé. Před jedenácti lety si ho vybral Miloš Forman do snímku o slavném španělském malíři Goyovy přízraky. „Pracovat s Milošem je fantastické. Je energický, velmi zábavný a přímý chlap,“ vzpomíná Skarsgård na spolupráci. 

Jednu z rolí vytvořil také v adaptaci románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Režíroval ji v roce 1988 Philip Kaufman. A loni natáčel v Praze švédský snímek o jednom z nejdramatičtějších finálových zápasů Wimbledonu. Sportovní drama Borg bude do švédských kin uvedeno v říjnu. Nabarvené ptáče chystá premiéru až na rok 2019. Koproducentem filmu je Česká televize.

Rozhovor se Stellanem Skarsgårdem

Především evropské publikum si vás spojuje s dánským tvůrcem Larsem von Trierem. 

Natočil jsem s ním asi osm projektů. Lars je dobrý přítel. A navíc pracovat s ním – to není práce. Na natáčení je skvělá atmosféra, všichni jsou spokojení, panuje naprostá svoboda. Nikoho nezajímá nic jiného, než jak strávit společně příjemné chvíle a být tak kreativní, jak jen je to možné. Když jsem dělal film Prolomit vlny, na place byl velký nápis: „Dělej chyby!“ To bylo osvobozující. Každý má právo dělat chyby. 

Drama Prolomit vlny bylo vaším prvním společným filmem. Jak moc bylo pro vaši hereckou kariéru zásadní? 

Už jsem měl za sebou nějaké jiné mezinárodní projekty, ale samozřejmě… Musím říct, že hodně studentů filmových škol po celém světě ten film vidělo. Takže o pět let později, když ukončili studium a začali natáčet, jsem měl hodně práce.

Nahrávám video

Podle čeho si vybíráte role?

Mojí strategií je nikdy nedělat stejnou věc dvakrát. Alespoň se tedy nevracet. Takže natočím jeden oddychový film a pak zase jeden serióznější.

Spolupracoval jste kromě Triera i s řadou dalších režisérů. S kterým se vám natáčelo nejlépe?

Myslím, že všichni režiséři jsou svým způsobem šílení. Většina z nich měla pravděpodobně hrozné dětství. Seděli sami ve svých pokojích, nikdo si s nimi nechtěl hrát. Byli sami a stavěli si. Vytvářeli si svůj svět. A chtěli v tom pokračovat, aby nepřišli o pocit kontroly.

Vy sám o režii neuvažujete?

Lidé se mě občas ptají, jestli nechci režírovat. V žádném případě. Chci točit tři filmy ročně, a ne jeden za deset let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 9 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 11 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 12 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...