Milokraj - všude dobře, doma nejlíp

Zpěvačka Marta Töpferová, žijící většinu života v New Yorku, se spojila s jazzovým basistou Tomášem Liškou, společně pak natočili album Milokraj - možná překvapivé, rozhodně však výtečné.

Ona překvapivost pramení z dosavadního stylového zaměření obou umělců – Töpferová se prosadila jakožto zpěvačka latiny, a to ve španělštině, což v New Yorku jistě nebylo tak snadné. A Tomáš Liška patří k našim nejzajímavějším jazzmanům mladší generace, ovšem i pro něj je hudba, jíž se s Martou Töpferovou věnují, vykročením novým směrem.

Abych ale nenapínal – album Milokraj je inspirováno moravskou a českou lidovou hudbou, zpíváno je pak v češtině. Samozřejmě tvrdit, že zde oba muzikanti objevili Ameriku, by bylo scestné, jazz měl koneckonců k tradici a odkazu lidové hudby vždy více než blízko. Ostatně, byl to – v počátcích – jeden z jeho hlavních kořenů, není tedy divu, že se jazzoví muzikanti k lidové hudbě všemožné provenience rádi vracejí.

Nemá smysl, a není na to ani prostor, abych zde vypočítával příklady těchto ohlédnutí, za všechny snad pouze jeden, a to z domácí scény. V roce 1970 vyšlo album Týnom, tánom, na němž trumpetista Jaromír Hnilička a vibrafonista Karel Velebný velice citlivě, a přitom s patřičným jazzovým drajvem, zaranžovali české a moravské lidovky. Pikantní na tomto velice zdařilém albu, jež bohužel nevyšlo v reedici na CD, bylo sympatické konkurenční pnutí mezi oběma protagonisty: Hnilička byl totiž z Brna, Velebný z Prahy. Těžko říct, zdali i na Milokraji k něčemu podobnému docházelo, spíše ne. Pod všemi skladbami jsou podepsáni jak Töpferová, tak Liška, některé texty si napsala Marta Töpferová sama, další pak napsaly Anna Hodková, Věra Provazníková a Rita Erben.

Z jednotlivých skladeb je pochopitelně cítit moravská, eventuelně česká melodika, nápadná zvláště v pomalejších písních. Rozhodně sympatické je, že se ani Töpferová, ani Liška, ale ani další hudebníci, kteří se na album podílejí (kytarista David Dorůžka, houslista Stano Palúch a cimbálista Marcel Comendant) nesnaží nikoho přesvědčit, že jsou autentickou cimbálovou kapelou od Hradiště, naopak, jejich jazzová krev je stále cítit. Zvláště je to pak poznat v projevu Marty Töpferové, k jejímuž zpěvu by možná pravověrní folkloristé měli výhrady, ovšem snažit se jakkoli stylizovat a pokoušet se zpívat, jako kdyby prožila celý život někde na Horňácku, by vyznělo jako křeč. O to je přitom její projev, zdánlivě paradoxně, přesvědčivější.

A pokud jde o muzikanty, spojení jazzové a lidové inspirace je krásně slyšet například v kytarovém sólu Davida Dorůžky v písni Na lipovej stráni – jeho jazzové pojetí krásně ladí s „lidovým“ cimbálem i zpěvem a sborem mužských hlasů. Na místě je zmínit texty – opět vycházejí z lidové poetiky, nesnaží se však násilně ji nějak napodobovat, tematika je pak jasně odvozena od lidových zpěvů: láska hledaná, ztrácená, trápení v tom širém světě…

A tohle vše citlivě nejen podané, ale také nabídnuté v krásném obale s reprodukcí obrazu Adrieny Šimotové. Marta Töpferová mluvila v souvislosti s tímto albem o touze poznat, po tolika letech strávených v New Yorku, odkud vlastně je. Za sebe mohu říct, že přinejmenším hudebně se to nejen jí, ale všem, kteří se na vynikajícím albu Milokraj (již ten název!) podíleli, podařilo na výbornou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...