Recenze: Akce Vladimíra Ambroze jako „záblesk starých časů“

Monografie brněnského umělce Vladimíra Ambroze má příznačný název: Akce. Výstižněji snad jeho aktivity, jimž se v 70. letech věnoval, ani popsat nešly. Aktivity, jež stály stranou oficiální umělecké scény. Ovšem aktivity o to autentičtější - a také rizikovější.

Vladimír Ambroz (1952), vystudovaný architekt, se v oné nehezké době věnoval performancím, tedy aktivitě, jež se podle editora jeho monografie Tomáše Pospiszyla „vymykala běžnému uměleckému konání, její cíle ale nesměřovaly pouze k proměně uměleckého jazyka v duchu modernistického pokroku. Její protagonisté k ní přistupovali jako k nástroji transformace vlastního života“.

A ještě jeden, jistě důležitý aspekt by bylo dobré dodat: umělec se stával součástí svého díla, byl jeho aktivním hybatelem. A také, většinou, bylo třeba někoho, kdo by jeho akci reflektoval. I když ne vždy, vybavuje se mi snímek někdy z druhé poloviny 70. let, na němž si Petr Štembera, významná osobnost performancí, vyhrnuje jednou rukou rukáv a nápis pod snímkem hlásal Private Activities… protože vlastní aktivní prožitek byl tím nejdůležitějším. Prožitek proměňující. (A ponechme teď stranou vábící paralelu s meditací, se zen-buddhismem.)

Vladimír Ambroz v 90. letech
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Svou roli hrála také zmíněna doba, v níž Vladimír Ambroz své akce konal. Jak správně píše Pospiszyl: naši performeři nemuseli vždy nutně své aktivity považovat za umění jako spíše za reakci na tehdejší poměry, jejich reflexi.

Odrazem světa

Ukázkově vypravená monografie Akce poprvé shrnuje veškerou dochovanou dokumentaci z přibližně třicítky akcí konaných Vladimírem Ambrozem v letech 1974 až 1981, tedy „kolektivní hry a výlety, samostatné performance, jejichž průběh byl zaznamenán fotografickou sekvencí, instalace, díla na hranici mezi body artem a inscenovanou fotografií, intervence do veřejného prostoru nebo projevy směřující ke konceptuální fotografii“.

Najdeme zde například akci Weekend, jež je výsměchem útěku do přírody („Nikdo ale neví, co to je a kde to hledat…“). Ambroz tehdy odešel na „opuštěnou silnici a strávil příjemný víkend“. Fotografická dokumentace pak ukazuje vskutku spokojeného umělce, jak si vše užívá. Při akci Svět je odrazem z roku 1977 si obalil hlavu neprůhlednou zrcadlovou fólií, „abych neviděl ven, která ale reflektovala vše okolo“.

V akci Remember Me z roku 1977 požádal fotografku, jestli by jej zachytila před výkladem zavřeného prvorepublikového krámku. Aby zdůraznil „záblesk starých časů“, on sám byl snímán jiným časem než pozadí, zůstala tak po něm jen slabá šmouha, jako po nějakém duchovi. Jistou dávku masochismu určitě vyžadoval TV Piece, kdy Ambroz nepřetržitě sledoval od 7:30 do 0:35 vysílání Československé televize. Jelikož se ten den vysílaly i přenosy ze stranických konferencí KSČ, není divu, že si po skončení své akce musel vzít prášky na spaní…

U všech těchto víceméně namátkou vybraných akcí můžeme pod jejich stručným slovním popisem a fotografickým záznamem nacházet „zašifrovaná“ sdělení, ovšem sdělení, či seznání, nevázaná pouze na naši socialistickou realitu. Například ono úmorné sledování televize, ono vystavení se soustředěnému výplachu – jako by nám umělec říkal: podívejte se, protože tomuto bombardování jsme vystaveni všichni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vyčištění“ Postoloprt stálo život stovky Němců. Na vyšetření nebyl zájem, říká Padevět

Těsně po konci druhé světové války, na začátku června 1945, zavraždili českoslovenští vojáci v Postoloprtech minimálně 763 civilistů. Bez soudu byli postříleni a pohřbeni v masových hrobech německy mluvící obyvatelé. Ačkoliv byla dva roky poté zřízena vyšetřovací komise, odsouzen nikdo nebyl. K událostem se v nové knize vrací spisovatel Jiří Padevět.
před 13 hhodinami

Seriáloví tvůrci oznámili, kdo budou noví Harry, Hermiona a Ron

V titulní roli seriálového Harryho Pottera i jeho nejbližších kamarádů se objeví neokoukané tváře. Tvůrci chystané série jako představitele mladého kouzelníka vybrali Dominica McLaughlina, Hermionu si zahraje Arabella Stantonová a Rona Alastair Stout.
před 19 hhodinami

Z basy do divadla. Dobrovolníci doprovází za kulturou vězně i seniory

Dva odsouzení z věznice v Jiřicích nedávno mohli zajít do divadla. Díky platformě Snížit kultuře práh, jejíž snahou je umožnit návštěvu kina, koncertu nebo galerie sociálně znevýhodněným osobám, kteří by si jinak takovou návštěvu nemohli dovolit. Platforma vybudovala a rozšiřuje databázi institucí, které volné vstupy nabízejí.
27. 5. 2025

Obrazem: Walt Disney Východu. Výstava přibližuje Jiřího Trnku

Průkopník animovaného filmu Jiří Trnka natáčel s loutkami, ilustroval i maloval. Svou poetikou okouzlil celý svět a ovlivnil několik generací filmařů. Jeho tvorbu teď připomíná výstava v pražské Galerii Villa Pellé s názvem Trnka – Příběh legendy.
27. 5. 2025

Kvíz: Lassie i Dášeňka. Jsou vaše znalosti psích hrdinů pod psa?

Už čtvrtstoletí se uděluje cena Palm Dog za nejlepší herecký psí výkon ve filmu. Vítězem aktuálního ročníku, vyhlašovaného v rámci festivalu v Cannes, se stal islandský ovčácký pes jménem Panda za islandské rodinné drama Ástin sem eftir er (volně přeloženo Zbývající láska). Pandu v její nejlepší roli zatím mohli vidět jen festivaloví diváci, na rozdíl od jiných psích – nejen filmových – hrdinů. Ověřte si v kvízu, jestli vaše znalosti nejsou pod psa.
27. 5. 2025

Výstavy ve Sladovně ukazují svět Malého prince i jak skartovat emoce

Galerie Sladovna v Písku otevřela tři nové výstavy. Dvě z nich – Plešouni a Malý princ – vycházejí z tvorby výtvarnice Elišky Podzimkové, třetí pod názvem HRAna SEBE o odvaze objevovat připravila Hana Železná. Výstavy jsou interaktivní a propojují umění a hru.
26. 5. 2025

Macbeth v Opavě připomíná, jak nebezpečné je zneužití moci

Slezské divadlo v Opavě uvedlo nové nastudování jednoho z nejslavnějších dramat Williama Shakespeara. Režisér Vladimír Morávek vložil do více než čtyři století staré tragédie Macbeth obraz dnešního světa. Ukazuje, jak touha po moci plodí zlo.
26. 5. 2025

Cena pro íránského režiséra v Cannes vyvolala diplomatickou přestřelku

Írán si předvolal francouzského chargé d'affaires v Teheránu na protest proti vyjádřením Paříže na adresu íránského režimu. Kritická slova francouzského ministra zazněla v souvislosti s letošním vítězem filmového festivalu v Cannes. Hlavní cenu převzal v sobotu politicky stíhaný íránský režisér Džafar Panahí.
26. 5. 2025
Načítání...