Recenze: Josef Váchal vytvořil upřímnou ódu Satanu

V roce 1926 vydal grafik Josef Váchal knihu Satanu – ilustrace ke stejnojmenné knize Giosuè Carducciho. Aktuální výstava v pražské Galerii U Betlémské kaple nabízí grafiky nejen z této unikátní knihy, ale i další, tematicky podobně laděná díla.

Josef Váchal (1884–1969) po sobě zanechal obsáhlé dílo, přičemž volně přecházel mezi výtvarnou tvorbou, tedy především grafikou, ale i malbou a kresbou, a literární produkcí. Známe i jeho dřevěné skulptury, vyřezával také nábytek. Zkrátka zanechal dost na to, aby bylo stále co vystavovat – to předesílám proto, že relativně nedávno proběhly dvě velké výstavy v Praze a Plzni. Nyní k nim tedy přibylo tematicky laděné přiblížení Váchalových ilustrací k Carducciho knize, vydané v roce 1865.

Satane, buď pozdraven

Je dobré dodat, že způsobila skandál – otevřeně opěvovala satana jakožto pozitivní element, symbol revolty, radosti ze života i z lásky, nekalené církevními zákazy. Není tedy divu, že Carducciho text Váchalovi, též duchu nespoutanému, hledajícímu, vyhovoval, že jej inspiroval.

„Satane, buď pozdraven, sílo vzdoru, duchu, rozumu, Ty sílo, pohybe a vzruchu,“ čteme na jedné ukázce z textu, vysazeného vlastním Váchalovým písmem, nazvaným příznačně Ďas. A v tiráži knihy se dozvíme, že ji vytiskl v sedmnácti exemplářích ze čtyř tisíc vlastnoručně do olova vyřezaných liter.

Velké dřevoryty prozrazují Váchalovo souznění s Carducciho textem. Například na jedné ilustraci vidíme rudého satana, tyčícího se nad hořícími kostely a chrámy, na jiné, nazvané Meteor, grafik zachytil životem kypící postavy řítící se v prokletí k zemi.

Vystaveny jsou i ilustrace vyobrazující ženy, které rozhodně nepůsobí jako nějaké světice, ale spíše erotické symboly, ostatně na jedné pokouší frátera. Možná toho samého, který na dřevorytu Myšlenka vstávající, na němž je ohromná postava drtící klenbu, do tohoto symbolu vzpoury marně buší pěstmi. Nebyl by to přitom Josef Váchal, aby do řady ilustrací nevkomponoval i sebe, jak někde šibalsky vykukuje a jakoby na nás pomrkává…

Zajímavý je i Carducciho text, jehož překlad Váchal sám přehlédl, odtud nejspíš typicky váchalovská syntax a také pocit, jakoby autorem Satanu byl Váchal, a ne Carducci: „Však křesťan barbarský v chrámy Tvé vnikl, nad hody lásky úděsem vzkřikl, bojácný, spálil je pochodní smolnou, sochy a vázy všlapal nečistou patou… V čarodějné kuchyni alchymista zří Tě, hadač, z hvězdných konstelac rozplétaje nitě, z kobek chmurných skrze mříž, satane, jim nový obzor vykouzlíš. Úděsná kde poušť se šklebí.“

A ještě jedno zajímavé srovnání se nabízí, a sice s dílem anglického grafika a básníka Williama Blakea, konkrétně pak s jeho Snoubením nebe a pekla z roku 1793, kdy v části Pekelná přísloví Blake též oslavuje satana coby pozitivní, pokrokovou sílu.

Alchymie i Šumava

Jak bylo řečeno, výstava přibližuje i jiná Váchalova díla s podobnou tematikou, například grafiku Pan a ženka či čtyři grafiky z cyklu Ďáblova zahrádka (1924). Váchal, který se intenzivně zabýval i alchymií a duchovními vědami, tyto záliby ilustroval i ve svém díle.

Na aktuální výstavě tak jsou k vidění například grafiky Mystikové a visionáři (1913), Z rituálu toledských heretiků (1911) či celých dvacet šest grafik cyklu O druhém břehu (1947/1948), ilustrujících duchovní proměnu, vystoupení z hmotné existence – důkazů o těchto zájmech najdeme ve Váchalově díle, denících a dopisech nespočet. Jistě potěší i čtyři velké grafiky z knihy Šumava umírající a romantická z let 1929–1931.

Výstava Satanu, která přibližuje další aspekt Váchalova stále živého díla potrvá do 18. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...