„Sugestivní, literárně neodvozený obraz Prahy 2. poloviny 19. století a několika tragických osudů v ní“ ocenila pětičlenná porota na vítězné knize Ceny Jiřího Ortena. Laureátkou 30. ročníku se stala Zuzana Kultánová s temnou novelou Augustin Zimmermann.
Cenu Jiřího Ortena získal vrah Augustin Zimmermann
Rozhovor se Zuzanou Kultánovou (zdroj: ČT24)
Cena Jiřího Ortena je určena autorovi prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, kterému v době vydání díla není více než 30 let. Augustin Zimmermann je prvotinou Zuzany Kultánové. Rodačka z Uherského Brodu vystudovala bohemistiku na Ostravské univerzitě a v současné době žije a pracuje v Praze. Vedle svého civilního zaměstnání působí také jako literární publicistka a kritička.
Vítězka o knize
Cenu jste získala za svou prvotinu. Jak vlastně vznikl námět tohoto ponurého románu?
Prvotním impulsem bylo, že jsem našla nějaké informace k životu Augustina Zimmermanna, který se v 60. letech 19. století dopustil několikanásobné vraždy. Ta událost tehdy šokovala celou Prahu. Začala jsem přemýšlet o tom, co k takovému činu vedlo, žil v turbulentní době, době průmyslové revoluce ‒ a to mi přišlo nadčasové, protože si myslím, že v českých podmínkách, i s ohledem třeba na 90. léta, je téma, kdy se jedni kloužou, zatímco druzí bruslí, stále aktuální.
Uvědomovala jste si už na začátku, že hlavní hrdina není ten, s nímž se čtenář snadno ztotožní?
Učitě jsem hrdinu nechtěla pojímat jako oběť doby, naopak jsem si představila neklidného člověka, který má pocit, že mu svět něco dluží. Ta postava je temná, je zlá, často se mě lidé ptají, jak jsem se do něj mohla vcítit, ale pro mě je to stejná otázka, jako by se mě ptali, proč je někdo tak dobrý. Zimmermann je uzpůsobený příběhu, v němž se jeho rodina nachází v beznadějné situaci.
Za Augusta Zimmermanna byla Zuzana Kultánová také nominována na cenu Magnesia Litera. Připomeňte si medailonek knihy:
Nominace Magnesia Litera: Augustin Zimmermann (zdroj: ČT24)
Na cenu byli dále nominováni mladí autoři Dominik Melichar za básnickou sbírku Schýlené tělo a Jan Nemček za sbírku básní s názvem Proluka.