Cenu Jiřího Ortena získal vrah Augustin Zimmermann

Nahrávám video
Rozhovor se Zuzanou Kultánovou
Zdroj: ČT24

„Sugestivní, literárně neodvozený obraz Prahy 2. poloviny 19. století a několika tragických osudů v ní“ ocenila pětičlenná porota na vítězné knize Ceny Jiřího Ortena. Laureátkou 30. ročníku se stala Zuzana Kultánová s temnou novelou Augustin Zimmermann.

Cena Jiřího Ortena je určena autorovi prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, kterému v době vydání díla není více než 30 let. Augustin Zimmermann je prvotinou Zuzany Kultánové. Rodačka z Uherského Brodu vystudovala bohemistiku na Ostravské univerzitě a v současné době žije a pracuje v Praze. Vedle svého civilního zaměstnání působí také jako literární publicistka a kritička.

Vítězka o knize

Cenu jste získala za svou prvotinu. Jak vlastně vznikl námět tohoto ponurého románu?

Prvotním impulsem bylo, že jsem našla nějaké informace k životu Augustina Zimmermanna, který se v 60. letech 19. století dopustil několikanásobné vraždy. Ta událost tehdy šokovala celou Prahu. Začala jsem přemýšlet o tom, co k takovému činu vedlo, žil v turbulentní době, době průmyslové revoluce ‒ a to mi přišlo nadčasové, protože si myslím, že v českých podmínkách, i s ohledem třeba na 90. léta, je téma, kdy se jedni kloužou, zatímco druzí bruslí, stále aktuální.

Uvědomovala jste si už na začátku, že hlavní hrdina není ten, s nímž se čtenář snadno ztotožní?

Učitě jsem hrdinu nechtěla pojímat jako oběť doby, naopak jsem si představila neklidného člověka, který má pocit, že mu svět něco dluží. Ta postava je temná, je zlá, často se mě lidé ptají, jak jsem se do něj mohla vcítit, ale pro mě je to stejná otázka, jako by se mě ptali, proč je někdo tak dobrý. Zimmermann je uzpůsobený příběhu, v němž se jeho rodina nachází v beznadějné situaci.

Za Augusta Zimmermanna byla Zuzana Kultánová také nominována na cenu Magnesia Litera. Připomeňte si medailonek knihy: 

Nahrávám video
Nominace Magnesia Litera: Augustin Zimmermann
Zdroj: ČT24

Na cenu byli dále nominováni mladí autoři Dominik Melichar za básnickou sbírku Schýlené tělo a Jan Nemček za sbírku básní s názvem Proluka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
před 1 hhodinou

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
před 3 hhodinami

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 16 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 20 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
včera v 12:07

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
včera v 11:31

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...