Souběžně se seriálem České televize České století vznikly i komiksové knihy, každá od jiného výtvarníka. Devět zásadních událostí v historii Československa teď ukazuje výstava v Galerii Lucerna.
Malířka Štěpánka Jislová v díle Jak Beneš ustoupil Hitlerovi vykreslila období nátlaku, zmaru a rezignace. „Jak se situace zhoršuje, tak barvy ustupují. Na stránce z poslední scény knížky jsou barvy černobílé a prostředí scény je doslova rozpadlé na kousky,“ popisuje svoje dílo malířka.
Zatímco rok 1938 v Česku symbolizuje zradu, vystihnout události roku 1968 je složitější. Proto i text scénáře, který se u jiných dílů seriálu výrazně krátil, zůstal v případě Dubčekovy kapitulace v Moskvě obsažnější. „Možná je to dané i tím, že rok 1968 je složitější věc. Takže tam trošku těch slůvek bylo potřeba nechat,“ vysvětluje spoluautor seriálu, historik Pavel Kosatík.
Doplnit k nim obrázky byl úkol pro výtvarníka Karla Jerie. V seriálu hlavní role Dubčeka a Brežněva ztvárnili Ján Gallovič a Oleksandr Ignatusha, v komiksu získali podobu dinosaurů. „Tady to je vlastně Dubček s Brežněvem, kteří jsou v nerovném souboji. A mělo to symbolizovat trochu tu bezmoc a šílenství té doby,“ říká nad výjevem z knihy Jerie.
Kromě něj a Jislové stojí za komiksy podle Kosatíkova seriálu výtvarníci Ticho 762, Vojtěch Mašek, Marek Rubec, Vojta Šeda, Dan Černý, Karel Jerie, Jiří Husák a Karel Osoha. Výtvarníci měli při kreslení komiksů volnou ruku s jednou podmínkou - aby historické události nezesměšňovali. „Žánrem byla tragédie, ne groteska. Je důležité zobrazovat zlé věci jako doopravdy zlé. Kdo se zlu vysmívá, trivializuje utrpení obětí,“ prohlásil už dříve Kosatík.
Kromě těžkých období z naší minulosti nabízí výstava i okamžiky slávy, jakými byly vznik Československé republiky nebo sametová revoluce. Historické komiksy uzavírá rozdělení státu v roce 1992.
