Vladimír Kysela rozjímá nad Máchovým Májem

2 minuty
Vladimír Kysela vystavuje Máchovské kontemplace
Zdroj: ČT24

Máj Karla Hynka Máchy má i svoji fotografickou podobu. Vladimír Kysela přetvořil konkrétní úryvky básně v abstraktní snímky. Soubor s názvem Máchovské kontemplace vystavuje do 20. ledna v pražské Galerii kritiků.

„Mé fotky krajiny jsou v zásadě fotkami mé emoce, která je vybuzená krajinou,“ vysvětluje Kysela, že fotí především příběh, nejen ten Máchův, ale i svůj vlastní. Fotografické kontemplace podle známé básně vznikaly po dobu šesti měsíců. 

Pomoci moderní techniky se snaží přiblížit impresionistickým malířům. „Byli první, kteří přestali perspektivu používat, a já se snažím dosáhnout podobného. Snažím se rozostřit perspektivu a namíchat fotografii tak, aby u ní člověk musel přemýšlet,“ popisuje postup tvorby.

Ve škole všichni Máchu nenáviděli, ale čím je člověk starší, tím víc přichází na to, že v jeho básni je spousta krásných obrazů. Mácha v Máji vlastně napsal filmový scénář. Když ji čtete, naskakují vám jednotlivé scény.
Vladimír Kysela

Za soubor Máchovské kontemplace získal Vladimír Kysela několik cen, mimo jiné mezinárodní fotografické ocenění udělované v Los Angeles.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Je Sabrina Carpenterová „nová“? Grammy matou jednou svou kategorií

Součástí hudebních cen Grammy je téměř od začátku, tedy od šedesátých let, kategorie „nejlepší nový umělec“. A opakuje se i debata, zda oceněné talenty jsou skutečně „nové“. Týká se to i letos nominované Sabriny Carpenterové. O vítězích Grammy se rozhodne 2. února.
před 3 hhodinami

Kalamita se vrací do kin. Diváci se smáli kritice v Rudém právu, vzpomíná Polívka

Po více než čtyřiceti letech se díky digitálnímu zrestaurování vrací do kin snímek Kalamita. Filmovou moralitu natočila v normalizačním Československu Věra Chytilová a nabídla v ní Bolku Polívkovi jeho první hlavní roli. Herec v pořadu 90' ČT24 zavzpomínal, že se mu na Kalamitě líbilo určité „odbojářství“.
před 6 hhodinami

Nominacím na Oscary vévodí Emilia Pérez. Vlny ani Krajan neuspěli

Nominace na Oscary za rok 2024 ovládl španělsky mluvený snímek Emilia Pérez od režiséra Jacquese Audiarda. Zástupci české kinematografie – celovečerní Vlny a krátkometrážní Krajan – se do finálového výběru nedostali. Vítěze oznámí americká Akademie filmového umění a věd v noci na 3. března.
včeraAktualizovánovčera v 17:08

Taťjana Medvecká načítá povídky nobelistky Ernauxové

Tvorba francouzské spisovatelky Annie Ernauxové, která za své silné osobní příběhy získala Nobelovu cenu za literaturu, je českým čtenářům dostupná i v audioverzi. Její povídky nyní načítá herečka Taťjana Medvecká.
včera v 14:06

Návrat vnuka. Americký umělec oživuje českou rodinnou historii

Jeho předci uprchli do Spojených států, když museli za druhé světové války čelit nacistické perzekuci. Teď se americký grafik a výtvarník Noah Breuer do Česka vydává na návštěvu a při své tvorbě vychází právě z rodinné historie. „Tohle je vlastně návrat jejich vnuka s uměleckými díly, která odkazují k Česku a k Vídni,“ podotkl umělec v Událostech, komentářích.
včera v 10:00

Režisér seriálu Bylo nás pět Karel Smyczek dostane Českého lva za přínos ve filmu

Českého lva za mimořádný přínos kinematografii dostanou dvě osobnosti. In memoriam dirigent Mario Klemens: pod jeho taktovkou byla nahrána hudba k více než sto padesáti filmům a seriálům. Druhou oceněnou osobností je režisér a herec Karel Smyczek. Ceny bude Česká filmová akademie předávat začátkem března.
22. 1. 2025

Sněmovna schválila zřízení dětského ombudsmana

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.
22. 1. 2025Aktualizováno22. 1. 2025

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
20. 1. 2025
Načítání...