Dům Ostravica ožívá. Fasádu ozdobila streetartová Madona

Fasádu chátrajícího obchodního domu Ostravica-Textilia v Ostravě ozdobil rozměrný portrét. Malbu Madona na Ostravici vytvořil o víkendu americký pouliční výtvarník Nils Westergard. Vznikla na fasádě objektu D za méně než 30 hodin. Akce je součástí projektu Ostravica 2020, který chce nevyužitou budovu oživit.

„Když Nils slyšel o osudu Ostravice, která se z luxusního módního domu přeměnila na ruinu a po letech chátrání v ní usilujeme o vznik kulturního centra, přišel s nápadem, že na fasádě vytvoří malbu Madony Ostravice. To mě nadchlo, protože právě to je příklad umění, které chceme v Ostravici podporovat,“ dodal koordinátor projektu Daniel Zeman.

Madona pro Ostravu

Westergard do Ostravy přicestoval vlakem z Amsterdamu v pátek, malbu vytvořil během víkendu. „Výsledná malba je mnohem větší, než jsem původně zamýšlel,“ uvedl autor. „Obraz bych rád věnoval všem Ostravanům, kterým osud Ostravice není lhostejný.“

Podle Westergarda se jedná o jeden z největších streetartových obrazů v Česku a současně o druhé největší dílo, které vytvořil. To první se nachází v New Yorku a na výšku měří 30 metrů.

Nahrávám video

„Nilsovy malby jsou ve světě populární a objekty, na nichž vznikly, se dostaly na kulturní mapu a staly se vyhledávanými místy. Věřím, že toto bude i příběh Ostravice,“ dodal Zeman.

Westergard je streetartový umělec a filmový tvůrce s americko-belgickými kořeny. Žije v Richmondu v USA. Ve 14 letech začal vytvářet graffiti, nyní maluje technikou stencils (malování přes šablonu).

Ve svých streetartových dílech se zaměřuje na zpodobňování lidí. Zachycuje obličeje v různých pozicích, obvykle v černobílých barvách. Westergardovy malby najdeme například v Sydney, Melbourne, Berlíně, Londýně a dalších metropolích světového streetartu.

Prostor dostane kultura

Chátrající prostory obchodního domu Ostravica pozvolna ožívají. Dělníci nyní objekt vysoušejí a připravují na rekonstrukci. Veřejnosti se znovu otevře zřejmě už příští rok, i když jen provizorně. Prostor dostane hlavně kultura. V budoucnu by plánované kulturní centrum měly doplnit další projekty jako hospoda, kino či umělecká škola.

Podle Daniela Zemana potrvá přibližně čtyři roky, než se do budov naplno vrátí život. V kulturním centru se počítá s pořádáním divadelních představení, koncertů, projekcí nebo výstav. Například Irma Kaňová tam nafotila sérii fotografií. Pořadatelé divadelního festivalu Move fest zde zase natáčeli taneční film Luxury Memories.

  • Komplex tvoří tři domy. Nejstarší je budova bývalé banky z roku 1905, kterou navrhl vídeňský architekt Wunibald Deininger. Roku 1911 byl postaven podle návrhu Felixe Neumanna bývalý obchodní a nájemní dům a roku 1929 obchodní dům Textilia.
  • Textilia, kterou navrhla berlínská architektka Marie Formmerová, patřila k největším a nejluxusnějším obchodním domům v republice. Přežil bombardování za 2. světové války a fungoval i po znárodnění za komunismu, dostal ale nové jméno – Ostravica.
  • Zkáza přišla osm let po privatizaci v roce 2000, kdy se stal majitelem komplexu opavský podnikatel Kamil Kolek. Při opravách, na které neměl povolení, se za provozu obchodního domu zřítily stropy a část střechy. Dostal za to podmínku. Roku 2001 krátce zprovoznil část objektu. Od té doby je uzavřený.
  • Roku 2005 koupila obchodní dům firma Ostravica Fashion, která odstranila následky havárie. V roce 2010 se stala vlastníkem developerská společnost Amádeus Real, jež přišla s projektem obchodního centra za 2,5 miliardy. Koupila i sousední městské pozemky. Nejstarší budovu chtěla zbourat.
  • Protože společnost nedostala územní rozhodnutí, odstoupila roku 2012 od smlouvy a roku 2013 žalovala město o 1,6 miliardy za zmařenou investici. To město neuznává a soudí se. Požaduje také doplatit asi sedm milionů, jež firma dluží za pozemky. Stav komplexu se neustále zhoršuje, hrozí demolice rohového domu, který nedostal památkovou ochranu. Město marně vymáhalo udržovací práce v objektu.
  • Od roku 2012 začala bojovat za záchranu komplexu občanská iniciativa. Petici za zachování objektů podepsalo přes sedm tisíc lidí. Petiční výbor podal také trestní oznámení na majitele. Roku 2014 převedla firma Amádeus Real domy firmě RME Czech majitele Nikose Boborase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 2 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 6 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 21 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...