Avantgardní František Kupka na Kampě osvobodil Tělesnost

V Museu Kampa se otevřela hlavní letní výstava nesoucí název Tělesnost 1890 až 1921, na které se setkávají významná díla Edvarda Muncha, Oskara Kokoschky, Františka Kupky, Jana Štursy, Auguste Rodina, Miloše Jiránka, Bohumila Kubišty a dalších. Expozice mapuje, jak česká i světová avantgarda postupovala k abstrakci skrze svobodné zobrazení lidského těla.

Výstava se v dobovém kontextu zabývá tvorbou Františka Kupky, jemuž je muzeum díky jeho zakladatelce Medě Mládkové z velké části věnováno. Současná výstava zkoumá dobu, kdy Kupka opouští secesní stylizaci a směřuje k abstraktnímu vyjádření.

„Pro Františka Kupku byla figura naprosto klíčová, protože k abstraktnímu umění šel právě skrze zobrazení figury,“ upozorňuje kurátorka Helena Musilová. „Chceme ukázat autory, kteří podobně jako on opustili klasické ateliérové práce s figurou a začali pracovat s přirozeným světlem a přirozeným pohybem,“ dodává.

Expozice se dělí do čtyř částí: První ukazuje sociokulturní kontext doby, kdy malíři přecházeli od klasického akademismu k avantgardě. Druhá místnost mapuje revoltu umělců proti akademickému zobrazování aktu, kdy se začínalo malovat podle volného modelu. Do té doby bylo standardní, že model stojí a malíř jej zachycuje pouze v jediné „strnulé“ podobě.

Třetí část se jmenuje Horizonty naturalismu a ukazuje, kam až může dojít akademické zobrazování modelu. Poslední oddíl má název Horizonty exprese a popisuje cestu k expresi především na díle Edvarda Muncha, které mělo také díky jeho pražské výstavě na počátku dvacátého století velký vliv na české umělce.

Helena Musilová: Pro Kupku byla figura naprosto klíčová (zdroj: ČT24)

Munchův obraz Muži na břehu se podařilo zapůjčit z vídeňského Belvederu. Výstava dále poprvé v Česku veřejně prezentuje Kupkův obraz Studie Andrée (Svlékající se Andrée), který ve Švýcarsku získala Galerie Zdeněk Sklenář. Další významnou zápůjčkou je obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok z Galerie Zlatá husa.