Zemřel tanečník a zakladatel Pražského komorního baletu Pavel Šmok

Ve věku 88 let v noci na pondělí zemřel choreograf, tanečník, zakladatel Pražského komorního baletu a jeden z nejznámějších českých protagonistů moderního tance Pavel Šmok. Oznámila to Johana Mücková z Pražského komorního baletu. Poslední rozloučení se bude konat v pondělí 11. dubna v obřadní síni v Ústí nad Orlicí.

Byl hercem nebo juniorským mistrem v krasobruslení, ale proslavil se především jako choreograf, tanečník a pedagog.  Spoluzaložil Balet Praha, stál v čele baletního souboru v Basileji a po návratu do Československa zformoval Pražský komorní balet. Vychoval desítky vynikajících interpretů, jako profesor působil na Akademii múzických umění v Praze.

Mistr bruslí a ochotník

Pavel Šmok se narodil v roce 1927 ve slovenské Levoči. Pochází z rodiny českého stavebního inženýra a přišel na svět v době jeho pobytu na Slovensku, kde také vychodil základní školu. V roce 1939 se při vyhlášení Slovenského státu rodina přestěhovala do Prahy.

Byl divadelním ochotníkem, tancoval folklor, závodně bruslil a zářil v ledních revuích. K baletu se dostal v divadle E. F. Buriana, kde hrál. Když se hlásil na taneční oddělení pražské konzervatoře bylo mu už 22 let a měl už za sebou první ročník herectví tamtéž.

Předtím však zvládl čtyři semestry na Českém vysokém učení technickém, a ještě předtím Vyšší strojnickou průmyslovku a část gymnázia v Praze a část v Bratislavě. Po absolvování tanečního oddělení pražské konzervatoře pak působil jako sólový tanečník v pražské Armádní opeře a v Plzni.

Balet Mládí sovětského skladatele Michaila Čulakiho, Pavel Šmok v hlavní roli Peťky, 1956
Zdroj: Leoš Nebor/ČTK

Později se stal šéfem baletu v Ústí nad Labem a tři sezony pracoval i v Ostravě. Roku 1964 se stal spoluzakladatelem samostatného souboru Balet Praha, který měl být „experimentální laboratoří československého baletního umění“ a který jako jeden z prvních pronikl i do světa.

Kacíř klasického baletu

Po nástupu normalizace roce 1970 přijal Šmok angažmá ve švýcarské Basileji, kde stál v čele baletu po tři sezony. Po návratu do Československa těžce hledal uplatnění. Až v roce 1975 mu byla z pražského Divadla Rokoko nabídnuta spolupráce a začal se rodit Pražský komorní balet. Soubor, vyrostlý ze skromných začátků pouhých tří tanečníků bez scény, kostýmů, rekvizit a samozřejmě bez dotací, vypracoval Šmok postupem let do známých „Šmokovců“ a věnoval mu všechny své síly.

Myslím, že jsem prožil nádherný, plný, ne vždycky krásný život, ale když dneska umřu, tak mám pocit, že jsem žil opravdu naplno.
Pavel Šmok
ve filmu Jeden život s múzou

„To byla tehdy skoro sebevražda, když se skupina lidí, která se neživí ničím jiným než tancováním, rozhodla jít na volnou nohu. Naštěstí jsme měli úspěch a dostali jsme zakázku na Stravinského od švýcarské televize, takže jsme z těch honorářů mohli vždycky nějaký čas žít,“ vyprávěl později. Soubor prosazoval současné tendence v moderním tanci a postupně se stal nejznámějším českým tanečním souborem na světě.

Klasický baletní slovník Šmok obohatil o výrazový tanec. „Přidávali jsme spoustu pohybů, které pocházely z jiných oborů, taky ze sportu a akrobacie, vybírali jsme si i hudbu, která nebyla napsaná pro balet, třeba Janáčkovu Glagolskou mši,“ popisoval Šmok.

Umělecký vedoucí Pražského komorního baletu Pavel Šmok dává autogramy po vystoupení souboru v Divadle estrády v Moskvě, 1985
Zdroj: Vít Korčák/ČTK

V normalizované šedi socialistických televizních estrád působily Šmokovy choreografie jako zjevení, i když mistři klasického baletu mu nemohli přijít na jméno, pro klasický balet byl totiž „kacířem“, který porušoval zavedená pravidla a nepodřizoval se zvyklostem.

Nastudoval kolem stovky baletních titulů, šedesát ve světové premiéře. K nejznámějším patří Listy důvěrné, Nedbalky, Sinfonietta, Fresky Piera della Franceska, Kreutzerova sonáta, Z mého života, Zjasněná noc, Holoubek a jiné. Spolupracoval s operou, operetou, muzikálem i činohrou. Jeho nejčastěji uváděný pořad pro mládež Jak se dělá balet měl kolem 800 repríz. Uplatnil se také jako režisér.

Tanečník musí umět všechno

Od roku 1990 vychovával choreografy na AMU a měl jasnou představu, co by měl současný tanečník umět: „Všechno. Kromě fyzických dispozic musí být muzikální, talentovaný herecky, musí umět několik technik. A pro mne by měl ovládat i folklor. Pořád jsme ta kára Josefa Kajetána Tyla, a tím můžeme být ve světě zajímaví,“ zdůrazňoval Šmok.

A jednu z klíčových rolí přikládal v životě smyslu pro humor: „Nejdůležitější je brát život za každých okolností s úsměvem, optimismem, nadhledem, a hlavně ne smrtelně vážně.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 23 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...