Nezáleží na tom, co chcete. Ani proč. Podstatné je, co je důležité pro vás. Slast je mezinárodní firma, která umí plnit přání vtělená do podoby atraktivní ženy. Ale není to, jak se na první pohled může zdát, když do bílých křesel se sklenkou sektu s plovoucí rudou jahodou usednou dva poněkud nervózní zájemci. Pro jednoho je vyvrcholením stát se slavným, druhý už známý je a ocenil by klid. Dokáží si splnit svůj sen? Tato myšlenka sahá dál až za prkna pražského divadla A studia Rubín, kde se vtipně nad Slastí zamýšlí.
Recenze: Slast je v každém z nás jiná
Jan (Ondřej Pavelka) a Martin (Jakub Prachař) se rozhodli podstoupit proceduru renomované firmy Slast. Žijí totiž jiný život, než by si představovali. Oba jsou herci, ale každý chce od své profese něco jiného: jeden slávu, druhý klid. A firma Slast vlastní klíč, který jim může otevřít dveře tam, kam chtějí. Proč aspoň neuvěřit atraktivní a sebevědomé manažerce firmy (Kristýna Fuitová-Nováková), která říká, že k vrcholnému štěstí stačí pochopit jen několik málo věcí a také se od několika z nich oprostit. Jenže každý recept na úspěch něco stojí, cenu si však určuje každý sám.
Inscenace Slast se ironickým pohledem dívá na hereckou profesi a uměleckou tvorbu jako takovou a zároveň tematizuje, jakou cenu jsou všichni ochotni zaplatit za příslib naplnění osobního štěstí.
„Tohle znamená bejt v Česku slavnej. Že ti vobčas někdo podstrčí buřt zdarma. Sláva, ta vypadá jinak,“ říká Jan (Ondřej Pavelka).
Kristýna Fuitová- Nováková
Námět tedy sám o sobě nový není, ale jeho poměrně střízlivé pojetí protkané vtipnými dialogy, které přirozeně vtahují i do aktuálního dění, nutí k zamyšlení nad tím, co je opravu v životě důležité pro to, aby byl člověk spokojený. Nebo naopak pocítil nutkavou potřebu změny. A že pro každého to samé může znamenat úplně něco jiného. Ale pro všechny platí zároveň jedno společné: potřeba hledat a pochopit, že vše může být také úplně jinak.
Podle uměleckého šéfa A studia Rubín a autora textu Kryštofa Pavelky je Slast inscenace, jež sleduje dramaturgickou linku formálně volnějších dramatických tvarů, které by se v Rubínu měly objevovat pravidelně.
„Při zkoušení jsme sázeli na maximálně otevřené tvůrčí prostředí se zcela rovnocenným zapojením všech zúčastněných do výsledné podoby inscenace. Samotný text i jeho herecká interpretace pak kombinují svébytnou a drzou poetiku, typickou pro A studio Rubín, s vážnějšími tématy, jako je smysl umělecké tvorby a cena, kterou jsou (nejen) tvůrci ochotni zaplatit za pocit úspěchu, ocenění či osobního štěstí,“ říká.
Reportáž: Slast v A studiu Rubín (zdroj: ČT24)
Jako zmíněným douškem sektu, který popíjejí Jan a Martin, autoři díla osvěžují scénu promítáním různých výjevů na plátno, které celkově zintenzivní dojem z nadnesených myšlenek.
Například když jeviště potemní a vše pohlcuje černá díra se spalující otázkou, zda se tam schovává hledaná slast. Nebo naopak všude kolem plápolají žhnoucí plamínky doprovázené zpěvem o tom, co by slastí mohlo být pro Martina. Pochopí nakonec oba, zda hledají na správném místě?
Další představení Slast uvede divadlo A studia Rubín ve čtvrtek 31. března.