Recenze: Slast je v každém z nás jiná

Nezáleží na tom, co chcete. Ani proč. Podstatné je, co je důležité pro vás. Slast je mezinárodní firma, která umí plnit přání vtělená do podoby atraktivní ženy. Ale není to, jak se na první pohled může zdát, když do bílých křesel se sklenkou sektu s plovoucí rudou jahodou usednou dva poněkud nervózní zájemci. Pro jednoho je vyvrcholením stát se slavným, druhý už známý je a ocenil by klid. Dokáží si splnit svůj sen? Tato myšlenka sahá dál až za prkna pražského divadla A studia Rubín, kde se vtipně nad Slastí zamýšlí.

Jan (Ondřej Pavelka) a Martin (Jakub Prachař) se rozhodli podstoupit proceduru renomované firmy Slast. Žijí totiž jiný život, než by si představovali. Oba jsou herci, ale každý chce od své profese něco jiného: jeden slávu, druhý klid. A firma Slast vlastní klíč, který jim může otevřít dveře tam, kam chtějí. Proč aspoň neuvěřit atraktivní a sebevědomé manažerce firmy (Kristýna Fuitová-Nováková), která říká, že k vrcholnému štěstí stačí pochopit jen několik málo věcí a také se od několika z nich oprostit. Jenže každý recept na úspěch něco stojí, cenu si však určuje každý sám.

Inscenace Slast se ironickým pohledem dívá na hereckou profesi a uměleckou tvorbu jako takovou a zároveň tematizuje, jakou cenu jsou všichni ochotni zaplatit za příslib naplnění osobního štěstí.

„Tohle znamená bejt v Česku slavnej. Že ti vobčas někdo podstrčí buřt zdarma. Sláva, ta vypadá jinak,“ říká Jan (Ondřej Pavelka).

Kristýna Fuitová- Nováková
Zdroj: Pražský hrad/Zuzana Bönisch/A studio Rubín

Námět tedy sám o sobě nový není, ale jeho poměrně střízlivé pojetí protkané vtipnými dialogy, které přirozeně vtahují i do aktuálního dění, nutí k zamyšlení nad tím, co je opravu v životě důležité pro to, aby byl člověk spokojený. Nebo naopak pocítil nutkavou potřebu změny. A že pro každého to samé může znamenat úplně něco jiného. Ale pro všechny platí zároveň jedno společné: potřeba hledat a pochopit, že vše může být také úplně jinak.

Podle uměleckého šéfa A studia Rubín a autora textu Kryštofa Pavelky je Slast inscenace, jež sleduje dramaturgickou linku formálně volnějších dramatických tvarů, které by se v Rubínu měly objevovat pravidelně.

„Při zkoušení jsme sázeli na maximálně otevřené tvůrčí prostředí se zcela rovnocenným zapojením všech zúčastněných do výsledné podoby inscenace. Samotný text i jeho herecká interpretace pak kombinují svébytnou a drzou poetiku, typickou pro A studio Rubín, s vážnějšími tématy, jako je smysl umělecké tvorby a cena, kterou jsou (nejen) tvůrci ochotni zaplatit za pocit úspěchu, ocenění či osobního štěstí,“ říká.

Nahrávám video
Reportáž: Slast v A studiu Rubín
Zdroj: ČT24

Jako zmíněným douškem sektu, který popíjejí Jan a Martin, autoři díla osvěžují scénu promítáním různých výjevů na plátno, které celkově zintenzivní dojem z nadnesených myšlenek.

Například když jeviště potemní a vše pohlcuje černá díra se spalující otázkou, zda se tam schovává hledaná slast. Nebo naopak všude kolem plápolají žhnoucí plamínky doprovázené zpěvem o tom, co by slastí mohlo být pro Martina. Pochopí nakonec oba, zda hledají na správném místě?

Další představení Slast uvede divadlo A studia Rubín ve čtvrtek 31. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 50 mminutami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 21 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...