Zemřel hradní architekt a osobitý designér Bořek Šípek

Světoznámý český architekt a designér Bořek Šípek zemřel po těžké nemoci ve věku 66 let. Za prezidenta Václava Havla byl hradním architektem. Vedle domů navrhoval Šípek nábytek, vázy, jídelní servisy i kliky u dveří. Stál za podobou Laviček Václava Havla, které v posledních letech vyrostly na řadě míst po celém světě.

Bořek Šípek, který po srpnu 1968 emigroval, se už během let v exilu vypracoval mezi světovou designérskou a architektonickou špičku. Více než architekta jej ale lidé vnímali jako sklářského výtvarníka a designéra váz, porcelánu a dalších artefaktů. Své dovednosti předával i druhým. Vyučoval na pražské UMPRUM, vysoké škole ve Vídni, byl profesorem a děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

Dvorní architekt

V českém prostředí se Šípek proslavil hlavně jako „dvorní architekt“ prezidenta Václava Havla, podle jeho návrhu vznikly například markýzy nad vstupy do Obrazárny Pražského hradu i hradních kanceláří.

S Havlem pojilo Šípka osobní přátelství, loni v říjnu představil vázu Neuchopitelný šípek, kterou pro něj Václav Havel před lety osobně navrhl. Výtvořil také projekt pamětních míst věnovaných Havlovi v podobě dvojice laviček spojených kulatým stolem. Architektovo působení nejen na Pražském hradě mělo samozřejmě i své kritiky.

„Nestydím se za nic, co jsem doposud vytvořil,“ říkal Šípek. Jeho osobitý styl, pro někoho možná plný manýr, byl někdy označován za novobarokní sloh. On sám svůj styl raději označoval jako fusion, tedy fúzi, míchání různých stylů, které zahrnuje hravost a humor.

Mně nejde o barokní tvary, ale spíš o barokní přístup ke světu.
Bořek Šípek

Práci se sklem se sice věnoval od počátků své tvorby, ale měl mnoho zájmů. Podepsán je pod divadelními cenami Thálie, je autorem vybavení VIP prostoru ruzyňského letiště nebo luxusních interiérů zámořských lodí. Pro operu v Bělehradu navrhl lustr monumentálních rozměrů s více než 400 skleněnými díly. Jedním z posledních významných projektů byl návrh památníku otrokům odvlečeným z Afriky pro Senegal. 

Out Of Limits

V pražském Tančícím domě se v současnosti koná retrospektivní výstava Bořka Šípka s názvem Out Of Limits. V druhém patře Tančícího domu je v rozsáhlé instalaci představeno téměř 200 děl od skleněných uměleckých objektů až po designové kousky limitovaných kolekcí, které autor vytvořil během různých obdobích své celoživotní tvorby.

Součástí výstavy je také váza s názvem Neuchopitelný šípek, kterou pro Bořka Šípka navrhl bývalý český prezident Václav Havel. Tvorbu Bořka Šípka Out Of Limits je možné si prohlédnout do konce února.

„Baví mě dávat věcem duši, vytvářet ze zdánlivě podřadných a často jen praktických objektů naše hodnotné partnery. Objekty s duší nás oslovují a provokují k reakci, můžeme je nesnášet, nenávidět, odsoudit nebo obdivovat, milovat či se jich zmocnit. Mohou se stát doprovodem našeho každodenního i svátečního života,“ popsal svou výstavu.

Ztráta pro českou kulturu

Ministr kultury Daniel Herman přijal zprávu o Šípkově smrti s hlubokým osobním zármutkem. „Vážím si toho, že patřil do sboru mých poradců. Konzultoval jsem s ním nejen pohledy na českou kulturu, ale na život vůbec. Jeho smrt mě zasáhla o to více, že jsem měl shodou okolností právě dnes otevírat v Muzeu Jana Amose Komenského v Naardenu jeho výstavu. Společně s ním,“ uvedl ministr kultury.

Úmrtí přítele lituje také politik Karel Schwarzenberg: „Měli jsme se rádi a bude mi strašně chybět. Je to opravdu konec krásného přátelství. Ne že bych byl vždy s jeho názory zajedno, v některých uměleckých věcech jsme měli úplně opačný názor, ale on byl na celém světě uznaný člověk. To byl někdo, kdo překročil meze české kotliny.“

Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský prohlásil: „V Bořku Šípkovi ztrácí česká kultura nejen mezinárodně známého výtvarníka, architekta a vlastně dvorního architekta Václava Havla, ale také česká kulturní obec a přátelé Václava Havla včetně Knihovny Václava Havla přítele, kamaráda a člověka, který bude strašně chybět.“

„To, co Bořek Šípek po sobě zanechal, je opravdu významné dílo, ale všichni na něj navíc vzpomínáme jako na bezvadného kamaráda a skvělého člověka,“ uvedl bývalý tiskový mluvčí prezidenta Ladislav Špaček.

„Ten člověk byl obdarován od pána boha. Jaké měl invence, to se nedá naučit. Já jsem byl rád, že se dopracoval ke sklu. Nejen sklářský ale obecně design ztratil vzácného člověka,“ uvedl majitel Harrachovské sklárny František Novosad.

Historik architektury Zdeněk Lukeš: „Ve své době patřil k absolutní světové špičce. Byl také vynikající pedagog. Ke studentům vystupoval velmi přátelsky, ale na druhou stranu měl u nich ohromný respekt.“

Přímý emocionální úder

Bořek Šípek se narodil 14. června 1949 v Praze, kde vystudoval nábytkový design na Střední uměleckoprůmyslové škole. Vysněnou architekturu absolvoval po své emigraci do Německa v Hamburku. Později studoval filozofii, která ovlivnila jeho architektonické myšlení.

Poprvé na sebe upozornil krátce po třicítce skleněným domem v Hamburku, který navrhl pro sestru. Prostor pro své myšlenky našel v Nizozemsku, kde si v roce 1983 otevřel vlastní designérské studio. 

Nechci dělat to, co frčí momentálně teď, ale to, co teprve frčet bude.
Bořek Šípek

„Mám rád přímý emocionální úder, což se dá snadněji vystihnout ve větším měřítku,“ popisoval svůj styl. Jako designéra jej od 80. let proslavila práce pro ikonu světového designu italskou Driade, tvořil ale také pro další významné firmy jako Wittmann, Swarovski, Leitner či Quartet v Rakousku, švýcarskou Vitra nebo Sévres a Saint-Gobain ve Francii. Úspěšné kolekce zpracoval i pro značku Rosenthal. Ve světě se prosadil natolik, že v jeho jméně už všude psali správně háčky i čárky.

Po listopadu 1989 se vrátil do Československa, kromě práce na Pražském hradě také v Lindavě na Českolipsku se skláři Petrem Novotným a Liborem Fafalou spoluzaložil sklářskou huť Ajeto, dnes již známou i v zahraničí. V druhé polovině 90. let si také na pražském Starém Městě otevřel restauraci Arzenal, ve které spojil svou oblíbenou thajskou kuchyni se salonem designu. Podniku se ale přestalo dařit a dnes již nefunguje.

Přes svou proslulost si Bořek Šípek vždy snažil chránit své soukromí, což se mu však příliš nedařilo. Ať už pro jeho úzké spojení s extrémně exponovaným Václavem Havlem nebo později kvůli mnohaletému vztahu s popovou zpěvačkou Leonou Machálkovou, s níž má nyní třináctiletého syna Artura. Kromě něj se Šípkovi v manželství s nizozemskou choreografkou Hillary Udenovou narodili ještě synové Milan a Dalibor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
před 4 hhodinami

Scorsese a DiCaprio točí v Česku, jsou dobrým PR pro filmové lokace

Martin Scorsese natáčí v Česku mysteriózní drama. Do hlavních rolí manželského páru obsadil Leonarda DiCapria a Jennifer Lawrenceovou. Přítomnost hvězdných jmen v tuzemsku poutá velkou pozornost. Zástupci českého filmového průmyslu míní, že filmaře ze světa do Česka přitahují lokace i profesionálové ve štábu, především ale filmové pobídky.
před 5 hhodinami

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března. Na snímku spolupracovala i Česká televize.
před 14 hhodinami

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
včera v 13:00

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026
Načítání...