Zemřel hradní architekt a osobitý designér Bořek Šípek

Světoznámý český architekt a designér Bořek Šípek zemřel po těžké nemoci ve věku 66 let. Za prezidenta Václava Havla byl hradním architektem. Vedle domů navrhoval Šípek nábytek, vázy, jídelní servisy i kliky u dveří. Stál za podobou Laviček Václava Havla, které v posledních letech vyrostly na řadě míst po celém světě.

Bořek Šípek, který po srpnu 1968 emigroval, se už během let v exilu vypracoval mezi světovou designérskou a architektonickou špičku. Více než architekta jej ale lidé vnímali jako sklářského výtvarníka a designéra váz, porcelánu a dalších artefaktů. Své dovednosti předával i druhým. Vyučoval na pražské UMPRUM, vysoké škole ve Vídni, byl profesorem a děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

Dvorní architekt

V českém prostředí se Šípek proslavil hlavně jako „dvorní architekt“ prezidenta Václava Havla, podle jeho návrhu vznikly například markýzy nad vstupy do Obrazárny Pražského hradu i hradních kanceláří.

S Havlem pojilo Šípka osobní přátelství, loni v říjnu představil vázu Neuchopitelný šípek, kterou pro něj Václav Havel před lety osobně navrhl. Výtvořil také projekt pamětních míst věnovaných Havlovi v podobě dvojice laviček spojených kulatým stolem. Architektovo působení nejen na Pražském hradě mělo samozřejmě i své kritiky.

„Nestydím se za nic, co jsem doposud vytvořil,“ říkal Šípek. Jeho osobitý styl, pro někoho možná plný manýr, byl někdy označován za novobarokní sloh. On sám svůj styl raději označoval jako fusion, tedy fúzi, míchání různých stylů, které zahrnuje hravost a humor.

Mně nejde o barokní tvary, ale spíš o barokní přístup ke světu.
Bořek Šípek

Práci se sklem se sice věnoval od počátků své tvorby, ale měl mnoho zájmů. Podepsán je pod divadelními cenami Thálie, je autorem vybavení VIP prostoru ruzyňského letiště nebo luxusních interiérů zámořských lodí. Pro operu v Bělehradu navrhl lustr monumentálních rozměrů s více než 400 skleněnými díly. Jedním z posledních významných projektů byl návrh památníku otrokům odvlečeným z Afriky pro Senegal. 

Out Of Limits

V pražském Tančícím domě se v současnosti koná retrospektivní výstava Bořka Šípka s názvem Out Of Limits. V druhém patře Tančícího domu je v rozsáhlé instalaci představeno téměř 200 děl od skleněných uměleckých objektů až po designové kousky limitovaných kolekcí, které autor vytvořil během různých obdobích své celoživotní tvorby.

Součástí výstavy je také váza s názvem Neuchopitelný šípek, kterou pro Bořka Šípka navrhl bývalý český prezident Václav Havel. Tvorbu Bořka Šípka Out Of Limits je možné si prohlédnout do konce února.

„Baví mě dávat věcem duši, vytvářet ze zdánlivě podřadných a často jen praktických objektů naše hodnotné partnery. Objekty s duší nás oslovují a provokují k reakci, můžeme je nesnášet, nenávidět, odsoudit nebo obdivovat, milovat či se jich zmocnit. Mohou se stát doprovodem našeho každodenního i svátečního života,“ popsal svou výstavu.

Ztráta pro českou kulturu

Ministr kultury Daniel Herman přijal zprávu o Šípkově smrti s hlubokým osobním zármutkem. „Vážím si toho, že patřil do sboru mých poradců. Konzultoval jsem s ním nejen pohledy na českou kulturu, ale na život vůbec. Jeho smrt mě zasáhla o to více, že jsem měl shodou okolností právě dnes otevírat v Muzeu Jana Amose Komenského v Naardenu jeho výstavu. Společně s ním,“ uvedl ministr kultury.

Úmrtí přítele lituje také politik Karel Schwarzenberg: „Měli jsme se rádi a bude mi strašně chybět. Je to opravdu konec krásného přátelství. Ne že bych byl vždy s jeho názory zajedno, v některých uměleckých věcech jsme měli úplně opačný názor, ale on byl na celém světě uznaný člověk. To byl někdo, kdo překročil meze české kotliny.“

Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský prohlásil: „V Bořku Šípkovi ztrácí česká kultura nejen mezinárodně známého výtvarníka, architekta a vlastně dvorního architekta Václava Havla, ale také česká kulturní obec a přátelé Václava Havla včetně Knihovny Václava Havla přítele, kamaráda a člověka, který bude strašně chybět.“

„To, co Bořek Šípek po sobě zanechal, je opravdu významné dílo, ale všichni na něj navíc vzpomínáme jako na bezvadného kamaráda a skvělého člověka,“ uvedl bývalý tiskový mluvčí prezidenta Ladislav Špaček.

„Ten člověk byl obdarován od pána boha. Jaké měl invence, to se nedá naučit. Já jsem byl rád, že se dopracoval ke sklu. Nejen sklářský ale obecně design ztratil vzácného člověka,“ uvedl majitel Harrachovské sklárny František Novosad.

Historik architektury Zdeněk Lukeš: „Ve své době patřil k absolutní světové špičce. Byl také vynikající pedagog. Ke studentům vystupoval velmi přátelsky, ale na druhou stranu měl u nich ohromný respekt.“

Přímý emocionální úder

Bořek Šípek se narodil 14. června 1949 v Praze, kde vystudoval nábytkový design na Střední uměleckoprůmyslové škole. Vysněnou architekturu absolvoval po své emigraci do Německa v Hamburku. Později studoval filozofii, která ovlivnila jeho architektonické myšlení.

Poprvé na sebe upozornil krátce po třicítce skleněným domem v Hamburku, který navrhl pro sestru. Prostor pro své myšlenky našel v Nizozemsku, kde si v roce 1983 otevřel vlastní designérské studio. 

Nechci dělat to, co frčí momentálně teď, ale to, co teprve frčet bude.
Bořek Šípek

„Mám rád přímý emocionální úder, což se dá snadněji vystihnout ve větším měřítku,“ popisoval svůj styl. Jako designéra jej od 80. let proslavila práce pro ikonu světového designu italskou Driade, tvořil ale také pro další významné firmy jako Wittmann, Swarovski, Leitner či Quartet v Rakousku, švýcarskou Vitra nebo Sévres a Saint-Gobain ve Francii. Úspěšné kolekce zpracoval i pro značku Rosenthal. Ve světě se prosadil natolik, že v jeho jméně už všude psali správně háčky i čárky.

Po listopadu 1989 se vrátil do Československa, kromě práce na Pražském hradě také v Lindavě na Českolipsku se skláři Petrem Novotným a Liborem Fafalou spoluzaložil sklářskou huť Ajeto, dnes již známou i v zahraničí. V druhé polovině 90. let si také na pražském Starém Městě otevřel restauraci Arzenal, ve které spojil svou oblíbenou thajskou kuchyni se salonem designu. Podniku se ale přestalo dařit a dnes již nefunguje.

Přes svou proslulost si Bořek Šípek vždy snažil chránit své soukromí, což se mu však příliš nedařilo. Ať už pro jeho úzké spojení s extrémně exponovaným Václavem Havlem nebo později kvůli mnohaletému vztahu s popovou zpěvačkou Leonou Machálkovou, s níž má nyní třináctiletého syna Artura. Kromě něj se Šípkovi v manželství s nizozemskou choreografkou Hillary Udenovou narodili ještě synové Milan a Dalibor.