Seznam národních klenotů se rozšířil o devět památek

Seznam kulturních památek s nejvyšší státní ochranou se po pěti letech rozšířil o devět nových položek. Do exkluzivní kategorie národního pokladu přibyly gotické malby Vyšebrodského cyklu, staroboleslavské palladium nebo stříbrná šperkovnice šlechtického rodu Šliků.

Obraz Oplakávání z Vyšebrodského cyklu
Autor: Vít Šimánek

O rozšíření seznamu národních kulturních památek rozhodla na nočním zasedání Sobotkova vláda. Oproti dosavadní praxi se nejedná o objekty, ať už zámky nebo ceněné vily, ale o předměty. Dosavadní seznam necelých tří set národních kulturních památek totiž obsahoval jen dvacet movitých artefaktů (mimo jiné relikviář svatého Maura a Věstonickou venuši).

 

V současné době tvoří soubor národních kulturních památek 297 položek, na 306 se rozšíží od 1. ledna. Nejpočetnější skupinu tvoří dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně se prohlašují i objekty lidové architektury a technické památky. Národní kulturní památka číslo jedna je Pražský hrad, druhé evidenční číslo drží korunovační klenoty.

Protože artefakty se statusem NKP tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně nejpřísnější ochrana a zákon ošetřuje jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury, národní kulturní památky prohlašuje vláda.