Před deseti lety se uskutečnil na pražském Zličíně archeologický průzkum, který odkryl dosud nejrozsáhlejší nekropoli z doby stěhování národů na území České republiky. Nalezené předměty přibližuje nyní výstava Hroby barbarů v Muzeu hlavního města Prahy. Vypovídá také o tom, jak a v čem tehdejší lidé žili.
Pohřebiště z 5. století n. l. bylo objeveno při výstavbě bytového komplexu. Archeologický výzkum, který zde v letech 2005 až 2007 provádělo mimo jiné také Muzeum hl. m. Prahy, odkryl více než 170 hrobů. Ty pomohly zase o něco více poznat dramatické období tzv. stěhování národů.
„Lidé ve zdejší komunitě byli dobře stavění a poměrně vysocí. Muži měřili až 180 centimetrů, ženy kolem 170,“ popsala spoluautorka výstavy Mirka Šmolíková, co hroby o našich předcích prozradily. „Podařilo se nám na kosterních ostatcích najít známky fyzické zátěže, takže těžce pracovali, některé známky dokonce svědčí o tom, že jezdili na koních.“
Kosterní ostatky jsou také vystaveny, například z hrobu zhruba pětiletého dítěte či padesáti- až šedesátiletého muže, jehož kostra se zachovala celá. Bez porušení přečkala staletí i část hrobové výbavy. Nalezen byl třeba dosud nejobsáhlejší soubor luxusních skleněných nádob na našem území.
„Domníváme se, že se jednalo o osobní nádoby na pití. V tak výborném stavu se zachovaly, protože byly uloženy ve výklencích a nikdo s nimi už dále nemanipuloval ani nebyly vystaveny tlaku hlíny,“ vysvětlila Šmolíková.
Obsáhlá je i sbírka předmětů z drahých kovů. „Nejtypičtějším šperkem byly spony - stříbrné, zlacené nebo bronzové. Ve zličínských hrobech se našlo také množství korálků, o těch nejdrobnějších si myslíme, že mohly sloužit jako nášivky na oděvu,“ doplnila.
Se svými kolegy se v muzeu pokusili vytvořit obydlí tehdejších lidí, i když pochopitelně k archeologickým nálezům nepatří, protože stály nad povrchem. „Dřevěné srubové stavby vymazané hlínou a s doškovými střechami,“ popsala Šmolíková, v čem „barbaři“ bydleli. Seznámit se s jejich životem i způsobem pohřbívání lze do 14. února příštího roku.
