Chyby ve filmech Karla Zemana jsou rukopisem, říká jejich restaurátor

Digitální restaurace filmů proslulého režiséra Karla Zemana s sebou přináší mimo jiné odhalování nechtěných chyb, které na původním filmovém záznamu zůstaly. Přestože se filmy vysílají již 50 let, omylů si nejspíš nikdo nevšiml. Restaurátoři ale procházejí původní materiál okénko po okénku, a tak se jim čas od času před očima objeví malý poklad. Americký restaurátor James Mockoski, který na digitální úpravě Zemanových filmů pracuje, odkryl v Hyde Parku třeba postavu animátora za ponorkou ve filmu Vynález zkázy z roku 1958 a několik dalších záběrů. Podobné nezáměrné momenty nepovažuje ani tak za chyby, jako za svébytný rukopis.

„Nepovažuji to za chybu, Karel Zeman se na každé políčko díval stokrát, on to věděl. Jen si myslím, že prostě mávnul rukou: to není důležité, nechte to tam,“ soudí americký restaurátor. Sám při digitální restauraci tyto momenty z filmu neodstraňuje, protože je považuje za určitý rukopis použitého efektu při daném záběru, který je dobré zachovat. „Je to zajímavá diskuse, co s tím dělat. No nebudeme s tím dělat nic, to k tomu filmu patří,“ zdůrazňuje.

Výtvarnice, filmařka a režisérova dcera Ludmila Zemanová přiblížila, že takovéto nezáměrné záběry se do filmu dostaly zřejmě prací střihače, který ustřihl pásku se záznamem o okénko dříve, než měl. „Každý animátor, když se jela scéna, musel najet několik okének s klapkou, na níž jsou označené záběry, které pak putují do laboratoře. Takže se pak ve střižně stane, že se odstřihnou všechna okénka kromě jednoho,“ popisuje dcera slavného režiséra, která se při natáčení jeho filmů často pohybovala.

Objev každé chyby je malý poklad

Díky nedokonalosti střihačské práce tak třeba ve filmu Vynález zkázy zůstala několikrát postava animátora Arnošta Kupčíka stojící v moři u ponorky. Při sledování filmu pak divák vnímá stěží postřehnutelné probliknutí, kterému nevěnuje výraznější pozornost. „Je to archeologie svého druhu. Něco takového objevíte a víte, že lidé se na tenhle film dívají už od roku 1958, ale pravděpodobně si toho nikdy nevšimli, protože je to jen jedno políčko. Ale když se na to díváme tady v České republice v laboratoři, ten, kdo to objevil, vykřikl: 'podívejte, co jsem tady našel', a je to, jako by objevil malý poklad,“ popisuje James Mockoski.

Muzeum Karla Zemana v Praze otevírá rozšířenou expozici s názvem Cesta filmu. Tato výstava navazuje na projekt digitálního restaurování Zemanových filmů Čistíme svět fantazie.

Často se podle něj diskutuje nad tím, zda něco z jakéhokoli filmu počítačem jednoduše odmazat, nebo to ponechat. „Připomíná nám to vždycky, jak těžká práce filmařina je. Jde o složitou situaci, kde působí tolik proměnných, které nemáte plně pod kontrolou. Dostane se vám tam jedno smítko a je ve vašem filmu. No co, jsme jen lidé,“ tvrdí k filosofii svého restaurování Američan, který pracoval i na filmech Francise Coppoly a jiných proslulých režisérů.

Americká verze Cesty do pravěku je jiná

Jako zajímavost se může jevit fakt, že filmu Cesta do pravěku ve Spojených státech amerických změnili začátek. Vypustili prolog čtyř českých hochů, kteří se rozhodnou vydat na cestu zpět časem. „Místo toho byl začátek natočený v New Yorku v muzeu, kde se objevují čtyři američtí kluci. Tím nebylo moc jasné, kde se to vlastně odehrává,“ přiblížila Ludmila Zemanová, podle níž se její otec o této změně nikdy nedozvěděl. Podle jejích slov Karel Zeman věděl, že když je jeho film prodán do zahraničí, nemá už vliv na to, co se s ním může stát. „Já chci hlavně, aby ten film viděli lidi,“ tvrdil podle Ludmily Zemanové.

Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)

James Mockoski má za to, že americká verze Cesty do pravěku úplně mění ráz i strukturu původního Zemanova filmu. „Jdou zpátky časem v té americké verzi, ale není úplně jasné, jak se tam dostali. Oni se probudí a najednou tam jsou,“ soudí o zásahu amerických producentů.

Nekonečný svět fantazie filmů Karla Zemana už brzy bude k vidění v podobě, ve které se před více než padesáti lety představil prvním divákům. Digitálně restaurované kopie budou moci obdivovat diváci nejen v České republice, ale také v Americe a na výstavě EXPO v Miláně. Vynález zkázy se tak na světovou výstavu vrací, na bruselském EXPO v roce 1958 totiž vyhrál hlavní cenu mezinárodní filmové přehlídky.