Pavel Šmok, veliký experimentátor českého baletu, se dožívá 80 let

Praha - Jedna z nejvýraznějších osobností českého baletu v celé jeho dosavadní historii, choreograf, který vnesl do klasického tance zcela nové prvky a z Pražského komorního baletu vytvořil během 20 let výrazný mezinárodně uznávaný soubor, se dnes dožívá významného jubilea. Česká televize při této příležitosti už uvedla dokument "Šmokstory".

Pavel Šmok se narodil českým rodičům ve slovenské Levoči, navštěvoval trojjazyčnou základní školu v Kežmarku, když mu bylo 9 let, přesídlila rodina do Bratislavy, kde začal posléze navštěvovat gymnázium, po několika letech se rodina přestěhovala do Prahy, kde po kvartě přestoupil na Vyšší školu průmyslovou strojní. Po maturitě strávil 2 roky na ČVUT, odkud sám odešel.

Od malička měl vztah k ochotničení, jako posluchač ČVUT kromě účinkování v Divadle mladých pionýrů a v Divadle Na Slupi také tančil ve folklorním souboru Vycpálkovci. Přihlásil se proto na konzervatoř a byl přijat na herecké oddělení (kantory mu byli Radovan Lukavský, Otomar Krejča, Karel Höger a další). O rok později se Šmok rozhodl přejít na taneční oddělení; v době, kdy bylo běžné začínat s baletem v dětském věku a na taneční konzervatoř nastupovali žáci ve 14 letech, začal se Pavel Šmok věnovat tanci soustavně ve 22 letech - předchozí zkušenosti s baletem měl ale ze svého krasobruslařského působení, byl mu blízký lidový tanec, měl vynikající hudební sluch a jak zdůrazňuje ve své knize Na přeskáčku autor Vladimír Vašut, nechyběl Šmokovi ani intelekt.

Po absolvování konzervatoře působil v nově založené Armádní opeře u Luboše Ogouna, po jejím zrušení v roce 1955 po několikadenním intermezzu v baletu pražského Národního divadla odešel do plzeňského Divadla J.K. Tyla, kde dostal sólovou smlouvu. V letech 1958-1961 byl šéfem baletu ve Státním divadle v Ústí nad Labem, poté odešel do ostravského divadla, kde 3 roky působil jako choreogarf vedle tamějšího šéfa Emericha Gabzdyla. Příležitostně tvořil inscenace také pro Národní divadlo v Brně.

17. srpna 1964 se poprvé sešel v baletním sále nuselské Fidlovačky soubor s názvem Studio balet Praha (později Balet Praha), který tvořilo necelých 20 tanečníků a založili a vedli jej Šmok společně s Lubošem Ogounem. Soubor, „experimentální laboratoř československého baletního umění“, jehož tanečníci měli věkový průměr 22 let, se stal prvním československým souborem, který se dostal do světového povědomí. Nejvýraznější choreografií ze 60. let jsou Listy důvěrné na hudbu II. smyčcového kvartetu Leoše Janáčka, dílo, kterým podle Vladimíra Vašuta Šmok „složil své mistrovské zkoušky“.

Po potlačení Pražského jara přesídlil Šmok (v té době už jediný šéf Baletu Praha) do švýcarské Basileje, kde se stal šéfem tamějšího baletu. Z 27 tanečníků bylo 14 Čechů. Během 3 let zde Šmok inscenoval 14 baletů, 5 z nich celovečerních.

V roce 1973 se Šmok vrátil do pražské nejistoty a ocitl se v situaci, kdy o jeho práci nikdo nestál (nebo stát nesměl). Inscenoval 2 balety ve Slovenském národním divadle a poté přišel do pražského divadla Rokoko, kde vznikly díky pohostinství divadla v roce 1975 základy Pražského komorního baletu. Na počátku byli pouze 3 tanečníci bez scény, kostýmů, rekvizit i dotací, Šmok mu věnoval všechny své síly: „To byla tehdy skoro sebevražda, když se skupina lidí, která se neživí ničím jiným než tancováním, rozhodla jít na volnou nohu. Naštěstí jsme měli úspěch a dostali jsme zakázku na Stravinského od švýcarské televize, takže jsme z těch honorářů mohli vždycky nějaký čas žít,“ vzpomíná Šmok.

V roce 1987 odevzdal Šmok žezlo uměleckého šéfa Pražského komorního baletu do rukou nástupce Libora Vaculíka. Od roku 1990 vyučoval i choreografy na AMU a měl zcela jasnou představu, co by měl současný tanečník umět: „Všechno. Kromě fyzických dispozic musí být muzikální, talentovaný herecky, musí umět několik technik. A pro mne by měl ovládat i folklor. Těch kosmopolitních souborů je všude ve světě plno. A mají dokonalou techniku a vybavení a skvělé svícení.“

Celkem nastudoval 98 baletních titulů, 60 ve světové premiéře. K nejznámějším patří kromě Listů důvěrných Nedbalky, Sinfonietta (která předešla slavnou Kyliánovu verzi o 7 let), Fresky Piera della Franceska, Kreutzerova sonáta, Z mého života, Zjasněná noc, Holoubek a další. Spolupracoval s operou, operetou, muzikálem i činohrou, jeho nejčastěji uváděný pořad pro mládež Jak se dělá balet měl kolem 800 repríz. Uplatnil se i jako choreograf v televizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 9 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 10 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...