Praha – Třináct autorů, třináct výtvarných stylů a zejména třináct příběhů, které zplodilo 20. století, přináší komiksová kniha Ještě jsme ve válce, kterou dnes vydává nakladatelství Argo. Sdružení Post Bellum a Ústavu pro studium totalitních režimů se tak snaží atraktivní formou přiblížit nedávnou historii Československa – a s ní i odsun Němců, lágry nebo vyšetřovny StB.
Estébák s bublinou. Minulost ožívá na stránkách komiksu
Za vznikem komiksové knihy Ještě jsme ve válce stojí sdružení Post Bellum, které ze svého archivu vybralo zajímavá pamětnická vyprávění a nabídlo je českým a slovenským komiksovým tvůrcům ke zpracování. „Děláme vlastně prostou práci,“ říká ředitel sdružení Mikuláš Kroupa. „S pamětníky výjimečných i obyčejných událostí naší nedávné minulosti natáčíme rozhovory a záznamy pak ukládáme na internetový portál Paměť národa. Z této sbírky vznikají rozhlasové dokumenty, výstavy, knihy a v těchto dnech také komiksy.“
Představení dějů druhé poloviny 20. století je pestré nejen po obsahové, ale i vizuální stránce. Každý z příběhů totiž nakreslil jiný výtvarník, a cyklus tak zároveň nabízí přehlídku současného česko-slovenského komiksu; mezi autory patří například Jan Bažant, Tomáš Kučerovský, Martin Plško, Nikkarin nebo Václav Šlajch.
Jedním z autorů je i výtvarnice pracující pod pseudonymem Toy_Box, která pro knihu komiksů převyprávěla příběh Milušky Havlůjové. Tu komunistický režim v 50. letech postavil před volbu spolupráce, nebo vězení (za pobuřování proti republice a vyzvědačství). Matka 1,5letého syna ale konfidentství odmítla. Ve vězení strávila bezmála dva roky a dnes zdůrazňuje: „To nebyla statečnost, já jsem neměla jinou volbu. To nebyla statečnost, to chci říct.“
Autorku komiksu Toy_Box pak na podobných příbězích nejvíc zajímá „lidský rozměr těch lidí, kteří zneužívají moc nad druhými“.
GALERIE
Komiks Ještě jsme ve válce
Generál, který komiksu nevěřil
Titulní Ještě jsme ve válce - příběh Tomáše Sedláčka zpracoval již zmíněný Nikkarin. Děj sleduje osudy někdejšího armádního generála, jenž prošel východní frontou i komunistickým lágrem, když ho v 50. letech odsoudili ve vykonstruovaném procesu na doživotí.
Sám Sedláček nicméně připouští, že o komiksovém zpracování svého příběhu pochyboval, a nezáměrně tak potvrzuje dosud přetrvávající pohled na komiks jako na podřadný žánr. „V komiksu je vždycky nějaká figura, která má bublinu u pusy, a tam jsou napsané nějaké nesmysly - tak se mi do toho moc nechtělo,“ vysvětluje s úsměvem Sedláček.
Podle ředitele Post Bellum Mikuláše Kroupy jsou přitom právě komiksy jednou z nenásilných možností, jak příběhy pamětníků přiblížit dnešní generaci. „Tři, čtyři hodiny s žádným starým člověkem nikdy neseděli. To je věc, která je generační a je hrozný průšvih těchto generací, že se od sebe tolik vzdálily. Jedna druhé přestala rozumět,“ uvádí s tím, že atraktivní forma by mohla osudy starší generace více zpřístupnit.
Zájem okolí navíc potřebují i pamětníci. „Ti lidé vědí, že jsou na sklonku života, je strašně mrzí právě to, že ty nejmladší generace se o jejich příběh vůbec nezajímají,“ připomíná Kroupa. Hrdina komiksu Ještě jsme ve válce Tomáš Sedláček se nakonec ve svých třiadevadesáti letech zúčastnil i křtu, jenž proběhl v sobotu v rámci festivalu KomiksFEST.
168 hodin (zdroj: ČT24)