Praha – Třináct autorů, třináct výtvarných stylů a zejména třináct příběhů, které zplodilo 20. století, přináší komiksová kniha Ještě jsme ve válce, kterou dnes vydává nakladatelství Argo. Sdružení Post Bellum a Ústavu pro studium totalitních režimů se tak snaží atraktivní formou přiblížit nedávnou historii Československa – a s ní i odsun Němců, lágry nebo vyšetřovny StB.
Za vznikem komiksové knihy Ještě jsme ve válce stojí sdružení Post Bellum, které ze svého archivu vybralo zajímavá pamětnická vyprávění a nabídlo je českým a slovenským komiksovým tvůrcům ke zpracování. „Děláme vlastně prostou práci,“ říká ředitel sdružení Mikuláš Kroupa. „S pamětníky výjimečných i obyčejných událostí naší nedávné minulosti natáčíme rozhovory a záznamy pak ukládáme na internetový portál Paměť národa. Z této sbírky vznikají rozhlasové dokumenty, výstavy, knihy a v těchto dnech také komiksy.“
Představení dějů druhé poloviny 20. století je pestré nejen po obsahové, ale i vizuální stránce. Každý z příběhů totiž nakreslil jiný výtvarník, a cyklus tak zároveň nabízí přehlídku současného česko-slovenského komiksu; mezi autory patří například Jan Bažant, Tomáš Kučerovský, Martin Plško, Nikkarin nebo Václav Šlajch.
Jedním z autorů je i výtvarnice pracující pod pseudonymem Toy_Box, která pro knihu komiksů převyprávěla příběh Milušky Havlůjové. Tu komunistický režim v 50. letech postavil před volbu spolupráce, nebo vězení (za pobuřování proti republice a vyzvědačství). Matka 1,5letého syna ale konfidentství odmítla. Ve vězení strávila bezmála dva roky a dnes zdůrazňuje: „To nebyla statečnost, já jsem neměla jinou volbu. To nebyla statečnost, to chci říct.“
Autorku komiksu Toy_Box pak na podobných příbězích nejvíc zajímá „lidský rozměr těch lidí, kteří zneužívají moc nad druhými“.
Generál, který komiksu nevěřil
Titulní Ještě jsme ve válce - příběh Tomáše Sedláčka zpracoval již zmíněný Nikkarin. Děj sleduje osudy někdejšího armádního generála, jenž prošel východní frontou i komunistickým lágrem, když ho v 50. letech odsoudili ve vykonstruovaném procesu na doživotí.
Sám Sedláček nicméně připouští, že o komiksovém zpracování svého příběhu pochyboval, a nezáměrně tak potvrzuje dosud přetrvávající pohled na komiks jako na podřadný žánr. „V komiksu je vždycky nějaká figura, která má bublinu u pusy, a tam jsou napsané nějaké nesmysly - tak se mi do toho moc nechtělo,“ vysvětluje s úsměvem Sedláček.
Podle ředitele Post Bellum Mikuláše Kroupy jsou přitom právě komiksy jednou z nenásilných možností, jak příběhy pamětníků přiblížit dnešní generaci. „Tři, čtyři hodiny s žádným starým člověkem nikdy neseděli. To je věc, která je generační a je hrozný průšvih těchto generací, že se od sebe tolik vzdálily. Jedna druhé přestala rozumět,“ uvádí s tím, že atraktivní forma by mohla osudy starší generace více zpřístupnit.
Zájem okolí navíc potřebují i pamětníci. „Ti lidé vědí, že jsou na sklonku života, je strašně mrzí právě to, že ty nejmladší generace se o jejich příběh vůbec nezajímají,“ připomíná Kroupa. Hrdina komiksu Ještě jsme ve válce Tomáš Sedláček se nakonec ve svých třiadevadesáti letech zúčastnil i křtu, jenž proběhl v sobotu v rámci festivalu KomiksFEST.
