Zajímavé a dobře koncipované prostory brněnského Uměleckoprůmyslového muzea nabízejí i komorní Respirium. Zde je k vidění výstava některých zásadních, převážně však nejnovějších prací tří důležitých brněnských architektonických ateliérů - Burian-Křivinka, Petr Pelčák a RAW-Rusín-Wahla. Poměrně dlouhé příznivé období, přející stavebnímu boomu na Moravě i v Čechách, umožnilo citovaným a zde vystavujícím kolektivům vyrůst na nadstandardní evropskou úroveň.
V tak dobře urbanisticky koncipovaném městě, jako je Brno, a při jeho komorních rozměrech, se narazí na práce citovaných tvůrců bezmála na každém rohu. Mnoho jejich realizací se objevuje po celé zemi. Výběr vystavených děl, který je díky malému prostoru nuceně střídmý a omezující, připomene šíři „záběru“ všech studií.
Tak trochu jako by chtěli kurátoři dokázat, že chlapci umí opravdu všechno - četnost ukázek realizovaných i projektovaných administrativních budov neznalého lehce dezinformuje a podle mne nedává dost místa na představení subtilnějších, často však dokonalejších projektů. To spolu s omezeným prostorem je momentem, který výstavu posouvá do možná až zbytečně drobného rozměru. Téma je dodrženo - vidíme realizace i projekty, doloženo fotografiemi, vizualizacemi, modely… Dodrženo je i potvrzení vůdčí role, kterou vystavovaní hrají v celostátním měřítku.
Karty, se kterými Brňáci hrají, jsou: klasická moderní tvorba, jasně vyučená a modelovaná zářivým brněnským geniem loci prorostlým silou meziválečné české i německé moderní funkcionalistické a konstruktivistické tvorby. Dále je to takřka vzorná práce s materiálem, často patřícím do nadstandardně luxusní oblasti. Jistou roli má i blízkost intelektuálních center Vídně, Bratislavy a Budapešti se všemi svými pro i proti. Nepřehlédnutá je také přirozená brněnská hrdost a síla, pestrost šíře zadání, kvalitní stavební zpracování a realizace. Je to moment, který posouvá jejich tvorbu, jak jsem již výše uvedl, na horní příčky architektonického top-ten žebříčku.
Dokonce bych si dovolil tvrdit, že průřez brněnskou tvorbou posledních deseti let předčí vídeňské výběry, vynecháme-li některá extrémní a celoněmecky působící jména. Ba dokonce se v brněnských realizacích a zejména pak u vystavujících prakticky nevyskytují poklesy v kvalitě i to, co nazýváme „vídeňskou“ chybou, tj. formalistické hříčky občas za každou cenu.
A jsme vlastně zase u začátku. Znalec díla vystavovaných autorů je samozřejmě po chvíli lehce nervózní, nabídka jej neuspokojí. Hledajíc pokračování nakousnuté informace vezme do ruky vzorně vypravené, Obecním domem vydané katalogy o standardně vysoké grafické i obsahové úrovni a teprve pak si řekne - ano, teď je výstava teprve kompletní. Pojďme ji tedy pochválit jako určitý předkrm ke katalogům, a na straně druhé pochválit i ony zde prodávané katalogy, které výstavu dotváří tak, jak by bylo správné ji od počátku koncipovat. Chvála katalogům! Ale pozor - hlavně chvála tvůrcům, protože Ti stojí opravdu za to. Jde s nimi krásně pohovořit, popít, ale hlavně zanivestovat.
Stavby a projekty, Uměleckoprůmyslové muzeum Brno, do 31. 5. 2009.
