Washington - Když v roce 2003 vyšla v USA kniha dosud nepříliš úspěšného spisovatele Dana Browna (45) Šifra mistra Leonarda, ihned opanovala žebříčky prodejnosti. Rekordy začal lámat román, který podle odborníků kvalitou nijak nevybočuje z řady podobných děl. Milovníci konspiračních teorií či spiknutí tajných spolků byli ale nadšeni. Právě pro ně nachystal Brown nyní pokračování pod názvem Ztracený symbol, které se dnes objeví na pultech knihkupectví. V Česku by kniha, na níž Brown pracoval pět let, měla vyjít v únoru příštího roku.
Šifra mistra Leonarda po šesti letech pokračuje
Učitel angličtiny z New Hampshiru, který se chtěl stát popovým zpěvákem, nepopírá, že píše smyšlené příběhy. Ty se ale odehrávají na pozadí historických faktů. Když v „Šifře“ vyrukoval s teorií, že Ježíš Kristus se oženil s Máří Magdalenou a zplodil s ní dítě, jehož potomci dodnes žijí, byla církev zděšena. Její kritika byla i výborným marketingovým tahem. Dnes v souvislosti s Brownem zachovává Vatikán mlčení.
Ztracený symbol má být pokračováním „Šifry“. Děj se odehrává v průběhu 12 hodin ve Washingtonu mezi členy bratrstva svobodných zednářů a opět v ní figuruje harvardský profesor Robert Langdon. Jako neúnavný rešeršní zdroj i tentokrát zafungovala Brownova manželka Blythe. „S tímhle románem jsem měl zvláštní a úžasný dlouhodobý vztah. Vetknout pět let přípravného studia materiálu k románu do rámce dvanácti hodin mě fascinovalo, byl to úžasný rébus. Život Roberta Langdona rozhodně probíhá daleko rychleji než ten můj,“ vyjádřil se autor.
Nová kniha prý již nadchla svobodné zednáře. „Jsme velmi potěšeni, že v této knize není nic, co by uráželo mou organizaci. Dává nám to příležitost trochu se otevřít,“ řekl podle agentury Reuters velmistr zednářské lóže australského Nového Jižního Walesu Greg Levenston. Podle něj jsou australští zednáři knihou tak nadšeni, že založili knižní klub, ve kterém o ní chtějí začít od příštího týdne diskutovat. Podle Levenstona nejsou moderní svobodní zednáři tak tajnůstkářští jako jejich předchůdci; i tak ale zachovávají některé staré zvyky.
Přehled Brownovy tvorby
- Andělé a démoni (2000) - Jsou zpracováni jako religiózní thriller kombinující zápletky kolem prastarého tajného bratrstva známého jako Ilumináti s luštěním šifer, papežským konkláve a s vyspělými zbraněmi hrozícími zničit Vatikán. V příběhu se vůbec poprvé objevuje postava harvardského profesora, symbologa Roberta Langdona.
- Pavučina lží (2001) - Román (v druhém vydání vyšel pod názvem Anatomie lži) vypráví příběh o vědeckém objevu, který zásadně mění pohled na život na Zemi i ve vesmíru. Stranou Brown nenechává ani zákulisí vysoké americké politiky.
- Šifra mistra Leonarda (2003) - Nejslavnější dílo, které z autora udělalo jednoho z nejprodávanějších literátů. Kontroverzní tvrzení o ženatém Ježíšovi a jeho potomcích vyvolalo poprask mezi věřícími po celém světě. Kniha popisuje také katolické hnutí Opus Dei jako vražednický kult či odhaluje místo uložení Svatého grálu. Fikce, která zvýšila i zájem o dílo renesančního génia Leonarda da Vinciho, se prodalo na 80 milionů výtisků. Brown se stal terčem kritiky za to, že celé pozadí příběhu vydával za pravdivé. Z omylu ho usvědčili akademici i církevní odborníci. Úspěšně čelil také nařčení z plagiátorství.
- Ztracený symbol (2009)
Podle Brownových knih byly natočeny také dva filmy: Šifra mistra Leonarda z roku 2006 se navzdory podprůměrnému hodnocení recenzentů stala druhým komerčně nejúspěšnějším filmem roku 2006 - film vynesl přes 750 milionů dolarů (15,7 miliardy korun), náklady byly přitom 100 milionů (zhruba 2,3 miliardy korun). Hollywoodský režisér Ron Howard role hvězdně obsadil Tomem Hanksem, Audrey Tautouovou, Jeanem Renem a Ianem McKellenem.
Letos představil Ron Howard snímek Andělé a démoni, opět s Tomem Hanksem v hlavní roli. Filmu se dostalo pozornosti ještě před vznikem, když režisér obvinil Vatikán z pokusů o maření natáčení, které se nemohlo uskutečnit v exteriérech Říma. Vybrané vatikánské kostely tak musely vzniknout přímo v losangeleských ateliérech.