Praha - Doktorandský projekt DYS určený dětem ve věku od čtyř do šesti let s rizikem dyslexie představuje až do 7. května výtvarnice Alena Kupčíková v budově Akademie výtvarných umění v Praze. Základem práce je multimediální interaktivní slabikář a herní testy. Projekt má napomoci pochopení a nalezení specifického vnímání dětí s poruchou čtení (dyslexie) i psaní (dysgrafie). Výstava ukazuje jeho využití k výuce správného čtení i psaní a může sloužit k odhalení a prevenci problémů v těchto činnostech.
Máma má mísu kontra H jako koleje
Kvůli problémům se čtením a psaním bývají děti někdy považovány za líné a hloupé, mnohdy se však jedná o nadprůměrně inteligentní lidi. „V první třídě jsem zůstávala po škole, protože jsem viděla písmenka H jako čtverec a viděla jsem tam různé figury,“ přiznala v souvislosti se svým dílem Kupčíková, která sama dyslexií trpěla.
Podívejte se na dokument: V rytmu Aleny Kupčíkové
Reportáž M. Kubaše (zdroj: ČT24)
Projekt, na kterém pracovala spolu s programátorem a umělecem Michalem Klegou a hudebníkem (dyslektikem) Janem Urbanem, 6 let, by měl být širší veřejnosti prezentován 22. září. Tento den by podle slov výtvarnice měl být vyhlášen Dnem dyslexie.
Slabikář nabízí příběh dvou ježků, kteří jedou na výlet, aby se naučili písmenka. Letí s nimi i jejich starší kamarád pták nazývaný Písmenko, jemuž propůjčil hlas Jiří Lábus. Písmenka jsou všude kolem ve věcech, které potkávají. Ježci vše rádi fotí a jejich snímky se stávají abecedou.
Pracuje se na úplně jiných principech než klasický slabikář. Využívá se princip tvarů, což znamená, že například písmeno H ve slabikáři není spojeno s holubem nebo husou, ale třeba s tvarem koleje, ve kterých písmeno H můžeme vidět několikrát. Holub, když letí, vypadá v perspektivě jako písmenko V, když stojí a roztáhne křídla zase jako písmenko K.
Autorka je přesvědčena, že na tomto principu funguje „dyslektický mozek“, slabikář je zaměřen na podporu obou hemisfér a spolupráci mezi nimi, koncentraci, prostorovou orientaci, rozšíření vědomostí, rozlišování tvarů, paměť, motoriku i sluch.
V některých pramenech se uvádí, že až 15 procent populace trpí dyslexií či jinou specifickou poruchou učení. Jedinci s dyslexií využívají jiných míst v mozku než ostatní populace. Kupčíková zkoumá možnosti výrazových prostředků poskytovaných novými médii. Před časem vzbudila pozornost kontroverzními výtvarnými díly z chloupků ohanbí v projektu nazvaném Chlupatice doplněném videem s komentáři „dárkyň“ i komentářem vlastním. Často přetransformovává jazyk, pohyby a celé systémy do zvukových a obrazových záznamů. Podle svých slov „hledá funkčnost systému a převážně svého mateřského jazyka“.
GALERIE
Z projektu DYS
Vydáno pod