Massive Attack patří k nejvlivnějším kapelám své generace. Svým temným, hypnotickým stylem na pomezí elektronické hudby, hiphopových rytmů, jazzu, soulových melodií, dubových linek a použitím samplů vytvořili cestu pro významný směr taneční hudby 90. let. Inspirovali formace jako Portishead, Sneaker Pimps, Morcheeba či UNKLE.
Historie Massive Attack se datuje do roku 1983, kdy v Bristolu vznikla skupina Wild Bunch, jedna z prvních a nejúspěšnějších sound system a dýdžejských komunit na britské hudební scéně. Proslavila se mícháním nejrůznějších stylů a aktivit – od punku přes R&B po reggae – a její koncerty se staly vyhledávanou událostí místní klubové scény.
V roce 1987 se spojili dva její členové Andrew „Mushroom“ Vowles a Grant „Daddy G“ Marshall s místním graffiti umělcem „3D“ (Robert del Naja) a vytvořili Massive Attack. V roce 1990 vydali první singl Daydreaming a o rok později první LP Blue Lines. Deska sklidila velké uznání kritiků, ale neprodávala se nijak skvěle. V roce 1994 po třech letech mlčení se kapela objevila s albem Protection. Kritika opět nešetřila chválou a řada skladeb se stala klasikou na klubové scéně.
V roce 1998 po vydání remixů a spolupráci například s Madonnou Massive Attack přichází s deskou Mezzanine, která se stala kultem s úspěšnými singly jako Teardrop či Inertia Creeps. V té době také odchází z kapely Andrew Vowles a Massive Attack pokračují jako duo. V roce 2003 vydala formace své čtvrté album 100th Window, kde spolupracovali například se Sinéad O'Connor.
Deska Heligoland z roku 2010 potvrdila kultovní postavení kapely, hostují na ní například Horace Andy, Tunde Adebimpe z TV on the Radio, Guy Garvey z Elbow, Damon Albarn či Martina Topley-Bird. Název je složeninou slov Hell, Ego a Land.
Jako předskokanka i jako hostující vokalistka vystoupí zpěvačka Martina Topley Bird. Pozornost si poprvé získala jako zpěvačka na Trickyho desce Maxinquaye a poté i na dalších jeho albech. V roce 2003 vydala svůj první sólový počin Quixotic, který se dostal do finále ceny Mercury Music Prize. O pět let později vyšlo její druhé album The Blue God. Na 12. červenec 2010 je oznámeno vydání živého alba Some Place Simple na labelu Honest Jon Damona Albarna.
