Nobelovka za literaturu: M. V. Llosa, lepší spisovatel než prezident

Stockholm - „Za zmapování struktur moci a pronikavé zobrazování odporu, revolty a porážky jednotlivce“ ocenila švédská akademie peruánského spisovatele Mario Vargas Llosu Nobelevou cenu za literaturu. Llosa, který v roce 1990 neúspěšně kandidoval na peruánského prezidenta proti Albertu Fujimorimu, je už nositelem nejprestižnějšího ocenění španělsky psané literatury - Cervantesovy ceny. Velký ohlas měl v roce 1963 hned jeho první román Město a psi. Velmi oceňovaný je pak kniha Zelený dům (1965).

Tajemník švédské akademie Peter Englund Llosu označil za „božsky nadaného vypravěče příběhů“. „Je velmi dlouhou dobu jedním z velikánů latinskoamerické literatury,“ prohlásil o autorovi, kterého zpráva o jeho ocenění údajně dostihla v New Yorku, kde přednáší na Princetonské univerzitě. Byl prý velmi „pohnut a překvapen“.

Knihy čerstvého nositele Nobelovy ceny za literaturu, peruánského spisovatele Maria Vargase Llosy, jsou oblíbené i v Česku. Za posledních 20 let mu v České republice vyšla desítka titulů. Téměř všechny vydalo nakladatelství Mladá fronta. Přesně za rok by pak podle překladatelky Anežky Charvátové měl česky vyjít Llosův nejnovější román Keltův sen.

Experti už před vyhlášením jména oceněného tipovali, že letošní Nobelovu cenu za literaturu získá neevropský autor. V posledních šesti letech totiž byl pětkrát oceněn Evropan a akademie za to byla kritizována. Horkými favority na získání světově nejprestižnějšího ocenění na poli slovesné tvorby však byli jiní, například syrský básník píšící pod pseudonymem Adonis, Korejec Ko Un, Japonec Haruki Murakami, americký romanopisec Cormac McCarthy nebo keňský spisovatel Ngugi wa Thiong'o.

Mario Vargas Llosa, který napsal více než 30 románů, dramat a esejů, je prvním jihoamerickým laureátem Nobelovy ceny za literaturu od roku 1982, kdy byl takto vyznamenán slavný kolumbijský prozaik Gabriel García Márquez. Posledním oceněným Latinoameričanem byl v roce 1990 Mexičan Octavio Paz. Celkově je Peruánec šestým nobelistou z latinskoamerického regionu.

Llosa patří mezi největší hvězdy latinskoamerické literatury už po několik desetiletí. Velký úspěch mu přinesl už jeho první román Město a psi (1963). „Popisuje v něm své osobní zážitky z vojenského lycea v Limě. Vydání knihy provázel v Peru velký skandál, protože studenti toho lycea ji na dvoře školy pálili,“ doplnil redaktor ČT Petr Zavadil. „Už v této knize se ukázalo, v čem je největší síla Maria Vargase Llosy. Má takový zvláštní styl, zpočátku to vypadá, že píše několik knih najednou, příběhy se ovšem na konci geniálním způsobem propojí.“

Velmi oceňovaný je Llosův druhý román Zelený dům (1965). Mezi další jeho díla, která vyšla i v českých překladech, patří Ráj je až za rohem, Tetička Julie a zneuznaný génius, Pantaleón a jeho ženská rota nebo Zlobivá holka.

Llosa v roce 1990 neúspěšně kandidoval na peruánského prezidenta proti Albertu Fujimorimu. Po volbách se odstěhoval do Španělska a získal také španělské občanství, ale do rodné vlasti se často vracel. „Má za sebou docela zajímavý politický vývoj, prakticky jako každý latinskoamerický intelektuál. V 60. letech začínal na levici, podporoval zkraje castrovskou revoluci na Kubě, tak jako prakticky všichni latinskoameričtí spisovatelé té doby, ovšem na rozdíl třeba od u nás známějšího Gabriela Garcíi Márqueze, opustil levicový idealismus záhy. V prezidentských volbách v podstatě kandidoval z pravicových pozic. A kvůli tomu volby prohrál, nesliboval lidem modré z nebe,“ uvedl o Llosovi-politikovi Zavadil.

Cenu dotovanou deseti miliony švédských korun (zhruba 26,5 milionu korun českých) převezme Mario Vargas Llosa spolu s dalšími letošními laureáty Nobelovy ceny 10. prosince ve Stockholmu. Během tohoto týdne už byli oznámeni noví laureáti Nobelových cen za lékařství, fyziku a chemii. V pátek oznámí norský výbor laureáta Nobelovy ceny za mír. V pondělí 11. října pak vyhlašování cen vyvrcholí ve Stockholmu udělením ceny za ekonomii.

  • Mario Vargas Llosa zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2004/200400.jpg
  • Město a psi zdroj: Nakladatelství Mladá fronta http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2005/200465.jpg
  • Alfred Nobel autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2003/200225.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 1 hhodinou

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 1 hhodinou

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 3 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 6 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 12 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...