Život a doba kardinála Berana

„Jeho poselstvím byl velký sociální aspekt. To znamená skutečně – láska, zájem a úcta k člověku,“ upozornil při vernisáži výstavy pražský arcibiskup Dominik Duka.

„Přes zájem o 50. léta a o konflikt mezi komunistickým režimem a katolickou církví, v jejímž čele stál Josef Beran, jsem se začala zabývat především touto výjimečnou osobností. Nejvíce mne zasáhla situace, která dokonale odhalila Beranovu velikost, když byl vyhoštěn z vlasti, musel odejít do vyhnanství. Bylo mu tehdy již přes sedmdesát let, a bylo pro něj nepředstavitelné, že by někde jinde měl dožít svůj život. To se však stalo skutkem a kardinál Beran je nakonec pohřben ve svatopetrské bazilice v Římě,“ přiblížila motivace výstavy její kurátorka a autorka knihy Stanislava Vodičková, která dále upozornila, že některé fotografie a dokumenty pocházejí z archivu bezpečnostních složek, které byly nedávno odtajněny.

Beran (1888 - 1969) se stal pražským arcibiskupem roku 1946 po návratu do vlasti z koncentračního tábora v Dachau, kde byl vězněn po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po převratu v roce 1948 se Beran odmítl podřídit komunistickému režimu. O rok později byl státní bezpečností zatčen a dva roky vězněn v pražském Arcibiskupském paláci.

Do roku 1963 pak byl internován na různých místech v Čechách. Poté mu komunisté zakázali vykonávat arcibiskupský úřad. V únoru jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma na slavnostní kreaci, cesta ale znamenala vyhoštění.

V Římě se beran zapojil do práce druhého vatikánského koncilu, promluvil na něm o svobodě svědomí a vyslovil se pro rehabilitaci Jana Husa. O čtyři roky později zemřel. Na přání papeže Pavla VI. byly Beranovy ostatky jako jediného Čecha uloženy do krypty chrámu sv. Petra v Římě, kde jsou pohřbíváni téměř výlučně papežové. Komunisté totiž nepovolili převoz těla do Československa.