Poslední sbohem malířce Jitce Válové

Kladno - Lidé se dnes v kladenském kostele Nanebevzetí Panny Marie naposledy rozloučili s malířkou Jitkou Válovou, která zemřela 27. března ve věku 88 let. Jitka Válová a její sestra Květa patřily k nejvýznamnějším českým výtvarníkům své generace. V tvorbě se nikdy neřídily módními trendy a jako jedny z mála umělkyň se s úspěchem věnovaly monumentální malbě.

Pohřbu se zúčastnilo zhruba 200 lidí. „Byla to výrazná umělkyně, která byla bohužel spíše známá v zahraničí než u nás,“ řekl při bohoslužbě farář Jiří Neliba. Podle Marie Vydrové, která ji ošetřovala, měla výtvarnice připravené oznámení o svém úmrtí už 2,5 roku. Je prý stručné a doplněné kresbou symbolizující Jitku a její sestru Květu. Malířka v něm podle ošetřovatelky neuvedla věk, kterého se dožila. „Vždy říkala, že známí to vědí a těm ostatním, co je po tom,“ řekla novinářům Vydrová.

S malířkou se přišel rozloučit i sochař Olbram Zoubek, jenž obě sestry znal celý život. Novinářům řekl, že měly těžký osud, jelikož byly chudé a pronásledované. Hovořil také o tom, že byly neoblíbené mezi tehdejšími politiky, kteří je označovali jako „skvrny Kladna“. „Přesto byly veselé a byla s nimi sranda. Všechno překonaly, měly svůj svět, svoje kouření a trošku toho červeného vína. Žily a krásně malovaly,“ řekl Zoubek. „Je to úžasné setkání s obyčejností, která byla povznesena na takovou úroveň, že vypadá téměř jako setkání s mýtem, a to je legendarizovalo,“ doplnil historik umění Jiří Ševčík.

2 minuty
Reportáž Ivany Šmelové
Zdroj: ČT24

Svůj talent uplatňovala Jitka Válová ve figurální tvorbě. Její útlé a protáhlé postavy, zachycené v pohybu, vypovídají o vztazích, osudech, náladách, často v extrémních situacích. Na počátku její tvorby stály neorealistické studie z kladenských hutí, na opačném pólu pak lité kresby s hudebními a figurálními motivy. Inspirací jí byly také prehistorické figury. Za svůj život vytvořila desítky monumentálně koncipovaných obrazů, stovky kreseb a grafických listů.

Sestry Válovy se narodily 13. prosince 1922

Po druhé světové válce Jitka nastoupila na VŠUP do sklářského ateliéru u Josefa Kaplického, později přešla za Květou do ateliéru Emila Filly. Umělkyně měly mimo několika společných výstav se skupinou Trasa dvě malé výstavy v Kladně v letech 1958 a 1959. Tehdejší režim jejich tvorba popouzela, spisovatelka Marie Majerová o nich dokonce mluvila jako o „vředu a černé skvrně na tváři Kladna“. Výtvarnice později vzpomínaly, že neměly peníze ani na plátna a živila je matka ze své penze.

Obě přivítaly uvolňování režimu v 60. letech, v roce 1966 se ve Špálově galerii v Praze konala jejich první bilancující výstava. Byla však na příštích 27 let poslední, navíc okupace sovětskými vojsky sestry zasáhla natolik, že na tři roky přestaly malovat.

Až v roce 1983 upozornila na jejich práci výstava v Galerii výtvarného umění v Chebu. Po roce 1989 pak mohly sestry Válovy vystavovat i v zahraničí, představily se například v New Yorku, Londýně, Manchesteru, Barceloně a Budapešti. Dostalo se jim i významného ocenění, roku 1994 jim byla udělena ve Vídni Herderova cena.

V roce 2003 obdržela Jitka Válová jako první cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury, kterou symbolicky převzala také jako ocenění za dílo své sestry. V roce 2007 dostala medaili za podporu české kultury, loni jí byl udělen čestný doktorát Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Její malby a kresby jsou mimo jiné součástí sbírek Národní galerie.

Obě malířky zůstaly svobodné a až do roku 1998, kdy Květa zemřela, žily a tvořily společně v rodném Kladně. Sestřina smrt Jitku hluboce zasáhla, v malování pokračovala až po dvouletém smutku. Dílu a životu obou sester byla věnována řada monografií i článků, jejich osobnosti zaujaly také filmaře. Dokument o nich natočili například režiséři Ester Krumbachová či Svatopluk Vála. Zájemci si mohou do 17. dubna prohlédnout výstavu sester Válových Malá retrospektiva v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...