Praha - Po dlouhé nemoci zemřela dnes v Praze ve věku 83 let divadelní a filmová herečka, komunistická funkcionářka Jiřina Švorcová. Zemřela po dlouhé a těžké nemoci v léčebně dlouhodobě nemocných v Praze na Malvazinkách, kde od května byla udržována v umělém spánku a selhávaly jí důležité životní funkce. Jiřina Švorcová dlouhá léta hrála v Divadle na Vinohradech. V povědomí veřejnosti byla především jako představitelka titulní role televizního seriálu Žena za pultem.
„Byla vynikajícím člověkem, herečkou a recitátorkou, který nezradil své přesvědčení a zaslouží si úctu,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.
„O její hezké kariéře mluvit nechci, neboť ji naprosto překrylo to, že se utopila ve službě komunistickému režimu,“ kontroval publicista Jan Rejžek.
„Osobně jsem ji nepřistihl nikdy při nějaké nízkosti, i když vím, že proti Činohernímu klubu se značně angažovala. Musím říct, že řadu věcí ji nemohu odpustit, ale za řadu věcí o ní mohu mluvit s úctou. Když jsem ji obsadil do hry Josefa Topola, kterého jsme s Honzou Vedralem jako zázrakem prosadili, chtěl jsem, aby viděla i jiný myšlenkový obzor, než je jenom její, a aby se konfrontovala s něčím, co já jsem považoval za bytostně lidské a to bylo drama Topolovo. Hrála v tom a velice dobře. Ovšem prozradím, že během zkoušek se chovala vzorně, do času za minutu dvě byla vzorná herečka, potom zmizela v portále a odjela za soudruhy. Ona žila schizofrenní život,“ řekl v pořadu Události, komentáře režisér Jan Kačer.
Jiřina Švorcová se narodila 25. května 1928 v Kociánovicích u Hradce Králové do rodiny stavebního dělníka a rolníka. Absolvovala pražskou DAMU a stala se členkou Divadla na Vinohradech (1951 – 1990), z něhož odešla nedlouho po roce 1989 do důchodu.
Ačkoli její politická angažovanost na sebe strhávala značnou pozornost a vyvolávala protichůdné reakce, v divadelních kruzích platila za kvalitní herečku. Začínala jako divadelní představitelka mladých milovnic a dívek, v pozdějších letech se přehrála do vyzrálých komických a dramatických rolí (Legenda o lásce, Matka, Don Carlos, Anna Karenina, Loupežník, Matka Kuráž, Tři sestry, Hlasy ptáků, Tvrdohlavá žena, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Romeo a Julie, Figarova svatba atd.).
V českém filmu se příliš neprosadila, přestože i na stříbrném plátně vytvořila několik zajímavých, dramatických rolí (např. Temno, Cesta je štěstí, Král Šumavy, Horoucí srdce, Jakou barvu má láska), její poslední filmová role, kdy hrála samu sebe, byla ve filmu Velká filmová loupež.
Více příležitostí získala v rozhlase a především v televizi, zvláště pak v seriálech (Matka, Okres na Severu, My všichni školou povinní nebo Gottwald), z nichž největší popularitu ji přinesla titulní postava prodavačky Anny Holubové v Dietlově a Dudkově seriálu Žena za pultem (1977), za niž získala Zlatého krokodýla (1977) a Zlatý květ (1977).
Naposled se na veřejnosti objevila letos v únoru, kdy převzala od TV Barrandov cenu Prominent roku. Seriál Žena za pultem, který ji v minulosti proslavil, patřil totiž k nejsledovanějším pořadům této televize a dokument o ní se stal dokonce pořadem roku.
Jiřina Švorcová byla přesvědčená komunistka
V 70. a 80. letech byla předsedkyní Svazu českých dramatických umělců. Aktivně působila při přípravě a prezentaci tzv. Anticharty. Za svou činnost byla odměněna postem v ÚV KSČ (1976), Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984).
Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci. Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu.
