Zemřela herečka a komunistka Jiřina Švorcová

Praha - Po dlouhé nemoci zemřela dnes v Praze ve věku 83 let divadelní a filmová herečka, komunistická funkcionářka Jiřina Švorcová. Zemřela po dlouhé a těžké nemoci v léčebně dlouhodobě nemocných v Praze na Malvazinkách, kde od května byla udržována v umělém spánku a selhávaly jí důležité životní funkce. Jiřina Švorcová dlouhá léta hrála v Divadle na Vinohradech. V povědomí veřejnosti byla především jako představitelka titulní role televizního seriálu Žena za pultem.

„Byla vynikajícím člověkem, herečkou a recitátorkou, který nezradil své přesvědčení a zaslouží si úctu,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.

„O její hezké kariéře mluvit nechci, neboť ji naprosto překrylo to, že se utopila ve službě komunistickému režimu,“ kontroval publicista Jan Rejžek.

„Osobně jsem ji nepřistihl nikdy při nějaké nízkosti, i když vím, že proti Činohernímu klubu se značně angažovala. Musím říct, že řadu věcí ji nemohu odpustit, ale za řadu věcí o ní mohu mluvit s úctou. Když jsem ji obsadil do hry Josefa Topola, kterého jsme s Honzou Vedralem jako zázrakem prosadili, chtěl jsem, aby viděla i jiný myšlenkový obzor, než je jenom její, a aby se konfrontovala s něčím, co já jsem považoval za bytostně lidské a to bylo drama Topolovo. Hrála v tom a velice dobře. Ovšem prozradím, že během zkoušek se chovala vzorně, do času za minutu dvě byla vzorná herečka, potom zmizela v portále a odjela za soudruhy. Ona žila schizofrenní život,“ řekl v pořadu Události, komentáře režisér Jan Kačer.

Jiřina Švorcová se narodila 25. května 1928 v Kociánovicích u Hradce Králové do rodiny stavebního dělníka a rolníka. Absolvovala pražskou DAMU a stala se členkou Divadla na Vinohradech (1951 – 1990), z něhož odešla nedlouho po roce 1989 do důchodu.

Ačkoli její politická angažovanost na sebe strhávala značnou pozornost a vyvolávala protichůdné reakce, v divadelních kruzích platila za kvalitní herečku. Začínala jako divadelní představitelka mladých milovnic a dívek, v pozdějších letech se přehrála do vyzrálých komických a dramatických rolí (Legenda o lásce, Matka, Don Carlos, Anna Karenina, Loupežník, Matka Kuráž, Tři sestry, Hlasy ptáků, Tvrdohlavá žena, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Romeo a Julie, Figarova svatba atd.). 

V českém filmu se příliš neprosadila, přestože i na stříbrném plátně vytvořila několik zajímavých, dramatických rolí (např. Temno, Cesta je štěstí, Král Šumavy, Horoucí srdce, Jakou barvu má láska), její poslední filmová role, kdy hrála samu sebe, byla ve filmu Velká filmová loupež. 

Více příležitostí získala v rozhlase a především v televizi, zvláště pak v seriálech (Matka, Okres na Severu, My všichni školou povinní nebo Gottwald), z nichž největší popularitu ji přinesla titulní postava prodavačky Anny Holubové v Dietlově a Dudkově seriálu Žena za pultem (1977), za niž získala Zlatého krokodýla (1977) a Zlatý květ (1977). 

Naposled se na veřejnosti objevila letos v únoru, kdy převzala od TV Barrandov cenu Prominent roku. Seriál Žena za pultem, který ji v minulosti proslavil, patřil totiž k nejsledovanějším pořadům této televize a dokument o ní se stal dokonce pořadem roku.

Jiřina Švorcová byla přesvědčená komunistka

V 70. a 80. letech byla předsedkyní Svazu českých dramatických umělců. Aktivně působila při přípravě a prezentaci tzv. Anticharty. Za svou činnost byla odměněna postem v ÚV KSČ (1976), Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984).

Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci. Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
včera v 16:43

Kvíz: Co víte o oscarovém filmu Amadeus?

Když se 25. března 1985 vyhlašovali v Los Angeles vítězové Oscarů, nejčastěji se ozval název filmu Amadeus. Životopisné drama o genialitou prokletém Wolfgangu Amadeu Mozartovi natočil někdejší představitel československé nové vlny, v té době už etablovaný hollywoodský filmař Miloš Forman. Ověřte si v kvízu, co o jeho oscarovém úspěchu víte.
včera v 15:42

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
včera v 12:43

Chtěl jsem být kastelán, ale památky mám radši jako koníček, říká herec Plesl

Herec Jaroslav Plesl je milovníkem památek. Sám po českých hradech a zámcích provázel, nejen v televizním cyklu České skvosty, v čemž mu herecký talent také pomohl. Za srdeční záležitost označuje Hrádek u Nechanic či Pernštejn, blízké je mu období vrcholného baroka. V Interview ČT24 přiznal, že chtěl vyměnit herectví za funkci kastelána na hradě Grabštejn, ale došlo mu, že nechce koníček přetavit do zaměstnání.
24. 3. 2025

Zlatý záchod ukradli. Uměním ale zůstává pisoár či exkrement v konzervě

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.
24. 3. 2025

Magii komiksu nedokáže vnímat každý, říká Ondřej Neff

Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.
24. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...