Zemřela herečka a komunistka Jiřina Švorcová

Praha - Po dlouhé nemoci zemřela dnes v Praze ve věku 83 let divadelní a filmová herečka, komunistická funkcionářka Jiřina Švorcová. Zemřela po dlouhé a těžké nemoci v léčebně dlouhodobě nemocných v Praze na Malvazinkách, kde od května byla udržována v umělém spánku a selhávaly jí důležité životní funkce. Jiřina Švorcová dlouhá léta hrála v Divadle na Vinohradech. V povědomí veřejnosti byla především jako představitelka titulní role televizního seriálu Žena za pultem.

„Byla vynikajícím člověkem, herečkou a recitátorkou, který nezradil své přesvědčení a zaslouží si úctu,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.

„O její hezké kariéře mluvit nechci, neboť ji naprosto překrylo to, že se utopila ve službě komunistickému režimu,“ kontroval publicista Jan Rejžek.

„Osobně jsem ji nepřistihl nikdy při nějaké nízkosti, i když vím, že proti Činohernímu klubu se značně angažovala. Musím říct, že řadu věcí ji nemohu odpustit, ale za řadu věcí o ní mohu mluvit s úctou. Když jsem ji obsadil do hry Josefa Topola, kterého jsme s Honzou Vedralem jako zázrakem prosadili, chtěl jsem, aby viděla i jiný myšlenkový obzor, než je jenom její, a aby se konfrontovala s něčím, co já jsem považoval za bytostně lidské a to bylo drama Topolovo. Hrála v tom a velice dobře. Ovšem prozradím, že během zkoušek se chovala vzorně, do času za minutu dvě byla vzorná herečka, potom zmizela v portále a odjela za soudruhy. Ona žila schizofrenní život,“ řekl v pořadu Události, komentáře režisér Jan Kačer.

Jiřina Švorcová se narodila 25. května 1928 v Kociánovicích u Hradce Králové do rodiny stavebního dělníka a rolníka. Absolvovala pražskou DAMU a stala se členkou Divadla na Vinohradech (1951 – 1990), z něhož odešla nedlouho po roce 1989 do důchodu.

Ačkoli její politická angažovanost na sebe strhávala značnou pozornost a vyvolávala protichůdné reakce, v divadelních kruzích platila za kvalitní herečku. Začínala jako divadelní představitelka mladých milovnic a dívek, v pozdějších letech se přehrála do vyzrálých komických a dramatických rolí (Legenda o lásce, Matka, Don Carlos, Anna Karenina, Loupežník, Matka Kuráž, Tři sestry, Hlasy ptáků, Tvrdohlavá žena, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Romeo a Julie, Figarova svatba atd.). 

V českém filmu se příliš neprosadila, přestože i na stříbrném plátně vytvořila několik zajímavých, dramatických rolí (např. Temno, Cesta je štěstí, Král Šumavy, Horoucí srdce, Jakou barvu má láska), její poslední filmová role, kdy hrála samu sebe, byla ve filmu Velká filmová loupež. 

Více příležitostí získala v rozhlase a především v televizi, zvláště pak v seriálech (Matka, Okres na Severu, My všichni školou povinní nebo Gottwald), z nichž největší popularitu ji přinesla titulní postava prodavačky Anny Holubové v Dietlově a Dudkově seriálu Žena za pultem (1977), za niž získala Zlatého krokodýla (1977) a Zlatý květ (1977). 

Naposled se na veřejnosti objevila letos v únoru, kdy převzala od TV Barrandov cenu Prominent roku. Seriál Žena za pultem, který ji v minulosti proslavil, patřil totiž k nejsledovanějším pořadům této televize a dokument o ní se stal dokonce pořadem roku.

Jiřina Švorcová byla přesvědčená komunistka

V 70. a 80. letech byla předsedkyní Svazu českých dramatických umělců. Aktivně působila při přípravě a prezentaci tzv. Anticharty. Za svou činnost byla odměněna postem v ÚV KSČ (1976), Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984).

Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci. Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...