Zemřel Jiří Hubač, scenárista Sanitky nebo Babího léta

Sanitka, Tři chlapi v chalupě, Ikarův pád, Babí léto, to je jen malý výčet seriálů, respektive filmů, pod jejichž scénářem či námětem je podepsán Jiří Hubač. Scenárista a dramatik České televize zemřel dnes ve věku 82 let po těžké nemoci. Jednu z nejvýznamnějších osobností moderní české dramatiky a scenáristiky připomene Česká televize dnes na ČT1 od 20:00 filmem Všichni moji blízcí, 28. září pak odvysílá Úsměvy Jiřího Hubače (ČT2, 16:40) a dokument Herci Jiřího Hubače (ČT1, 21:05). 2. října bude na programu ČT2 od 21:35 zařazen rozhovor Na plovárně s Jiřím Hubačem.

Pražský rodák (* 27. srpna 1929) Jiří Hubač projevoval spisovatelské a vypravěčské nadání už od mládí, přesto se při studiích vydal technickým směrem. Po absolvování střední průmyslové školy se zaměřením na elektrotechniku pracoval jako konstruktér.

Osud s ním měl ale jiné plány. V polovině 50. let jej postihla dlouhodobá nemoc, která mu ale umožnila víc se věnovat psaní. Nejprve na pozici redaktora odborného časopisu Technická politika, poté už jako dramaturg tehdejší Československé televize.

Jeho prvním televizním počinem byla v roce 1963 inscenace Zítra a pozítří, téhož roku ale spolupracoval s Jaroslavem Dietlem i na dnes mnohem slavnějším seriálu Tři chlapi v chalupě. O tři roky později pak stál jako autor u zrodu dalšího seriálu - Eliška a její rod.

Jiří Adamec, režisér: „Já jsem Jiřího Hubače uctíval, protože to byla osobnost, u které jsem si přál, aby byla nesmrtelnou, protože on byl úžasný nejen jako scenárista, ale i člověk.“

Jiřina Jirásková, herečka: „Je to pro mě strašná rána. Kdykoli se mi stalo něco hezkého či ošklivého, vždy jsem to chtěla říci právě jemu. Je to ztráta, která postihla celou kulturní veřejnost. Takových autorů bohužel moc není, takových lidí znám na prstech jedné ruky. Kdykoli jsem dostávala nějakou cenu, předával mi ji on, či prostě u toho byl.“

Ilja Racek, herec: „Hluboce jsem si ho vážil, měl jsem ho moc rád a je to pro mě velice smutná zpráva. Je to ztráta pro celé české divadlo i televizi, protože odešel autor špičkových kvalit a vynikající člověk.“

František Filip, režisér: „Když dneska člověk vidí to, co se třeba napíše, co se tvoří nebo co se sype z rukávu… toho se Jirka nikdy nedopustil, takové plytkosti nebo jednoduchosti. Vždycky to mělo hlubiny.“

Radoslav Brzobohatý, herec: „Jirka byl pro mě velký vzor člověka čestného, upřímného, kamarádského. A také velkého profesionála.“

Po smrti scenáristy Jaroslava Dietla v polovině osmdesátých let viděli mnozí Hubače jako jeho nástupce v seriálové tvorbě. Nicméně on sám seriály příliš nemiloval. Přesto u diváků bodoval hned se dvěma z nich - Dobrá voda (1983) a zejména pak Sanitka (1984). Na pokračování tohoto seriálu z lékařského prostředí nyní pracuje jeho syn Ivan.

Ve svých příbězích podrobuje Hubač často hlavní hrdiny těžkým životním zkouškám, a to nejen v seriálech, ale i ve filmech. Namátkou třeba ve snímcích Dlouhé podzimní odpoledne, Pozdní léto, Tažní ptáci, Nezralé maliny nebo velmi ceněný Ikarův pád, kde v hlavní roli exceluje Vladimír Menšík.

Je-li řeč o Jiřím Hubačovi, rozhodně nesmíme opomenout ani divadelní hry. Kromě dramatizací slavných románů (například Král krysa a Komu zvoní hrana) si pamětníci jistě vybaví úspěšný Dům na nebesích, který Hubač napsal přímo na žádost Jiřiny Bohdalové. Podobně tomu bylo i u představení Generálka, kde rovněž hrála titulní roli Jiřina Bohdalová.

Vedle televize - k nezapomenutelným inscenacím patřil Lístek do památníku s Karlem Högerem (1975) nebo televizní film Zámek v Čechách s Jiřinou Jiráskovou v roli hraběnky (1992) - napsal Hubač i několik scénářů pro kina. Do zlatého fondu se, na základě divácké oblíbenosti, zařadily snímky Učitel tance, Fany, Všichni moji blízcí a především Babí léto, za jehož scénář navíc získal v roce 2001 Českého lva. Hubač si odskočil i k muzikálu, když napsal libreto k jednomu z nich - Johance z Arku (2000). A u dokumentu Adieu pro Mozarta (2005) podle scénáře Zdeňka Mahlera si dokonce vyzkoušel roli producenta.