První výstava NG pod Röslem je prý branou pro návštěvníky

Praha – Ředitel Národní galerie Vladimír Rösel poprvé od svého nástupu do funkce představil novou výstavu Národní galerie. Jedná se o komorní výběr několika děl francouzských tvůrců poloviny 19. století ze sbírek NG. Další projekty ale zůstávají nadále neznámé, Rösel chce výstavní plán galerie prozradit až začátkem nového roku.

Nic se nemá uspěchat, tvrdil Rösel po usednutí do ředitelského křesla Národní galerie v červnu. Jeho prvním výstavním počinem je prezentace šesti děl francouzských umělců z fondů NG – ukázka orientální žánrové tvorby Alexandra G. Decampse, malba Gastona La Touche inspirovaná pařížským mondénním prostředím a díla Léona Bonnata, Julese Goupila, Davida de Notera a Léona Delachauxe, která se zaměřují na portrétní a intimní malbu.

Ve Veletržním paláci budou k vidění do 27. května. „Je to určitá brána, vstup k tomu, abychom dostali návštěvníky zpět do Národní galerie a především přes současné moderní umění je naučili chodit se dívat na sbírkový fond,“ slibuje si od tohoto počinu Rösel. Šestice obrazů má ukázat, co z výtvarného umění bylo mezi českou veřejností nejpopulárnější kolem roku 1905.

„Nezbývá čas na nějaké zásadní výstavy, které by do NG přilákaly víc lidí – nejsou na ně síly, peníze a ani kurátoři,“ domnívá se Jan Vitvar, vedoucí kulturní rubriky časopisu Respekt. „Do budoucna čekám, že galerie bude fungovat na stejné bázi, jak fungovala doposud, jako pod Milanem Knížákem, tzn. velké výstavy typu Joži Uprky nebo připomínající svatou Anežku Českou, které momentálně probíhají, a pak malé improvizační výstavky z depozitářů, jak se to děje teď, což je ale málo,“ podotknul.

2 minuty
Reportáž Terezy Radvákové
Zdroj: ČT24

Výstavní plán galerie chce Rösel zveřejnit v polovině ledna. Naznačil, že by měl zahrnovat nejméně dva velké výstavy založené na sbírkách galerie, doplněné o zahraniční výpůjčky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...