Praha – Téma existenciální tísně, smutek i radost, soucit i láska, samota muže a samota ženy, jsou spojujícími prvky tvorby Adrieny Šimotové a Josefa Bolfa. Každý jinak, ale oba se stejnou naléhavostí vyjadřují úzkost z lidské smrtelnosti, na svých obrazech zanechávají doslova otisky vlastních těl. Díla generačně vzdálených a tvorbou blízkých autorů vystavuje holešovická Prinz Prager Gallery.
Stopy od Josefa Bolfa k Adrieně Šimotové
Výstava s názvem Paralelní linie vychází z vnitřní i vnější podobnosti prací Adrieny Šimotové (1926) a Josefa Bolfa (1971) a představuje díla pocházející výhradně ze soukromých sbírek a z různých časových období. Paralela mezi tvorbou obou výtvarníků je patrná i v tělesnosti – u obou umělců přímo autoanalytická. U Adrieny Šimotové v jejích „fyzických“ otiscích, u Josefa Bolfa v depresivních, zhroucených hrdinech stále téhož příběhu.
„Ta tělesnost se formuje u Adrieny do nějakých stop, takových jemných zbytků postav, stínů. Můj způsob je expresivnější,“ podotýká Bolf. Společný oběma umělcům je i způsob vyslovení, tichá řeč, pocity jinak než uměním nevyslovitelné. V mnoha pohledech jsou kontrastními protipóly. Právě dvě základní barvy představují jejich opačná východiska. Zatímco pro Adrienu Šimotovou je prázdný papír bílý, Josef Bolf nejprve maloval tak, že ubíral z černé plochy. Smysl komparace Šimotové a Bolfa vyjadřuje asi nejlépe duchovní sounáležitost.
Paralelní linie (zdroj: ČT24)
Výstava Paralelní linie je v Prinz Prager Gallery k vidění do 23. prosince, od úterý do neděle od 13-18 hod.