Praha – Čeští filmoví kritici a novináři podruhé udělovali ocenění nejlepším filmům uplynulého roku. Nejvíce ocenění s přehledem vysbíral snímek Rodina je základ státu, jenž podle svého scénáře natočil Robert Sedláček. Stejně jako většina oceněných filmů vznikla tato ironická road movie s přispěním České televize, která slavnostní večer zprostředkovala v přímém přenosu.
„Čeká nás docela těžký rok. Většina filmů, které jste tu mohli vidět, včetně toho našeho, vznikla díky Státnímu fondu pro podporu a rozvoj kinematografie, a ten se teď blíží k mezníku kvůli zákonu, který měl být už dávno přijatý, ale ještě není. Reálně tak hrozí, že filmy nebudou vznikat. Jednu nebo dvě sezony to možná ještě vydrží, ale měli bychom myslet i na budoucnost,“ apeloval producent Radim Procházka, když přebíral cenu pro nejlepší film - Rodina je základ státu -, místo děkování na politiky, aby nezapomínali na českou kinematografii. Nebyl to jediný vzkaz večera, koneckonců spojeného s kritikou.
Z 25 hraných snímků, které měly v loňském roce premiéru, se do nejužšího výběru dostalo sedm. Tvůrci dvou z nich odešli s prázdnou - nominaci neproměnily v cenu Dům Zuzany Liové a Perfect Days Alice Nellis.
Ceny pro herecké kategorie si mezi sebe rozdělily tři filmy. Vladimír Javorský (mužský herecký výkon v hlavní roli) se může radovat z ocenění za postavu gamblera Hrdiny v Poupatech. Potěšený herec skleněnou krychličku převzal se slovy: „Chci poděkovat, že máme šanci brát se za něco, co tam někde na konci se snad zove krása.“ Hřebejkova Nevinnost pomohla objevit a ocenit Hynka Čermáka (mužský herecký výkon ve vedlejší roli). Výkon ve filmu Nevinnost získal uznání kritiků i Aně Geislerové. Ta je ale v současné době na festivalu v Palm Springs, cenu za ni proto převzal režisér snímku Jan Hřebejk.
V prvním ročníku ocenění za hlavní ženskou roli získala Simona Babčáková (Největší z Čechů), v roce 2011 podle kritiků zazářila ve vedlejší roli dramatu Rodina je základ státu, který také režíroval Robert Sedláček. Navíc k němu napsal i scénář. A oboje zřejmě dobře, protože mu patří cena jak za nejlepší scénář, tak za nejlepší režii. Celkem tak snímek proměnil čtyři nominace z osmi, které ho stavěly do pozice favorita.
„Zdeněk Zapletal mi říkal, když jsem asi před pěti lety sledoval, kdo dostává jaké ceny, že věci k člověku přicházejí, až když o ně nestojí. A když přijdou, tak je vyváží něco jiného, nikdy si je neužije. Zdeňku, jestli se díváš, není to tak špatný!“ vzkázal Sedláček, který si dříve několikrát postěžoval, že „mu Češi nerozumějí“, přes kamery spisovateli, podle jehož scénáře natočil televizní film Sráči.
„Jsem jednoznačně dojatá a jsem ráda, že se mi potvrdil můj pocit z celé dosavadní herecké práce, že kritici mě mají rádi, a byla bych ráda, kdyby u toho i zůstalo,“ poznamenala Babčáková při přebírání ceny. „Největší dík bych projevila Robertu Sedláčkovi, protože herce dělá příležitost, co si budeme povídat,“ dodala s tím, že herci a kinematografie se ale neobejdou bez loajálních diváků, které film zajímá a zajdou na něj do kina.
Vzkaz do své děkovací řeči zakomponoval i kamaraman Vladimír Smutný. „Českému filmu bych přál trochu víc času, abychom ho mohli točit v trochu pomalejšm tempu, než ho točíme,“ řekl poté, co převzal cenu za nejlepší kameru snímku Poupata. „Dělal jsem ten film tak, aby se tolik nelíbil,“ prozradil o sociálním dramatu, v němž se tvůrci snažili potlačovat malebnost záběrů k příběhu, který vůbec malebný není.
O Poupatech, hraném režijním debubu Zdeňka Jiráského, se mluvilo jako o pravděpodobném objevu roku. Nakonec se jím stal rovněž debutující producent, scenárista a režisér Václav Kadrnka za snímek Osmdesát dopisů.
Vítěze zná i další neherecká kategorie - nejlepší hudba, jejímiž autory jsou Petr Kružík a Ondřej Ježek, doprovázela animovaného Aloise Nebela. Ve filmu, nominovaném za Česko v klání o Oscara, mimo jiné zazněla píseň Půlnoční, která odstartovala nečekaný comeback Václava Neckáře. Při slavnostním večeru jednu ze skladeb zahrála skupina Umakart v čele s Jaromírem Švejdíkem alias Jaromírem 99, který je spolu se spisovatelem Jaroslavem Rudišem autorem komiksové předlohy.
Z 21 dokumentů, jež měly premiéru v loňském roce, si cenu kritiků vysloužil snímek Pod sluncem tma Martina Marečka. Jeho počin o elektrifikaci jedné zambijské vesnice získal loni hlavní cenu i na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Ocenění spolu s ním převzali producenti Filip Remunda a Vít Klusák, který byl shodou okolností v „přicuclé kategorii“, jak kategorii nejlepší dokument Mareček označil, zároveň také nominován jako režisér za titul Vše pro dobro světa a Nošovic.
Slavnostní večer moderoval Ondřej Vetchý. Ceny předávaly osobnosti spojené s filmem - poradkyně karlovarského festivalu Eva Zaoralová, dokumentaristka Helena Třeštíková, kurátor filmového archivu Vladimír Opěla, režisérka Věra Chytilová, scenárista Zdeněk Svěrák, skladatel Petr Hapka nebo herečka Eliška Balzerová.
