Jsou filmy, které stojí za to si pamatovat, a filmy, které nestojí za to ani vidět. Ve filmových premiérách tohoto týdne naštěstí převažují zástupci první skupiny, i když najdou se i takové, u nichž si divák v lepším případě řekne jen: „Hm, tak fajn.“
Filmové premiéry: Nezapomenutelné i vhodné pro amnézii
BOURNEŮV ODKAZ. Nikdy nebyl jenom jeden. Film Tonyho Gilroye (scenárista předešlých snímků s Bourneem se tentokrát ujal režie) má sice v názvu jméno agenta Jasona Bournea, kolem něhož se točily přechozí tři „bourneovky“, na plátně se ale on ani jeho představitel (Matt Damon) neobjeví. Pouze jeho… nu, odkaz. Na scénu místo „agenta bez paměti“ nastupuje zabiják s pamětí Aaron Cross (Jeremy Renner), jehož příběh se odehrává paralelně s dějem předchozího dílu - Bourneova ultimáta. USA, 2012; režie: Tony Gilroy.
COSMOPOLIS. New York blízké budoucnosti. Dravá a nenasytná mladá hvězda Wall Streetu (Robert Pattinson) křižuje Manhattan ve své luxusní limuzíně. Za neprůstřelnými okny vozu se svět propadá do násilí a bizarnosti – a mladík se posouvá vstříc neodvratné zkáze… David Cronenberg (Nebezpečná metoda, Dějiny násilí, Nahý oběd) zkoumá ve své chmurné fantaskní vizi nejtemnější stránky ekonomické krize. V adaptaci románu Dona DeLilla si pohrává s motivy, které ho dlouhodobě fascinují: se sociálními fobiemi, úzkostmi a s prorůstáním organické matérie a psychologické kondice odcizeného hrdiny. Kanada/Francie/Portugalsko/Itálie, 2012; režie: David Cronenberg.
DIVOKÁ STVOŘENÍ JIŽNÍCH KRAJIN. Osamělá Hushpuppy (Quvenzhané Wallisová) žije se svým otcem „na konci světa“ v Louisianě. Odkázaná na společnost polodivé zvěře vnímá přírodu jako křehké spletivo živoucích, dýchajících věcí, v němž celý vesmír závisí na tom, aby do sebe všechno dokonale zapadalo. A když se po bouři zvedne stoletá voda a obklopí jejich město a tatínek naráz onemocní a divoká prehistorická zvířata obživnou a vylezou ze svých zamrzlých hrobů, Hushpuppy zjistí, že přirozený řád všeho, co jí bylo nadevše drahé, se začíná rozpadat. Magický snímek vnímaný jako metafora současné Ameriky získal hlavní cenu na festivalu v Sundance a cenu za nejlepší debut v Cannes. USA, 2012; režie: Ben Zeitlin.
TAK FAJN. Celovečerní debut Pavola Janíka mladšího má být podle anotace příběhem o nepodařené dovolené ve třech v Chorvatsku. Slibuje atmosféru letní komedie umocněnou „scenériemi Jadranských pláží, záběry plné slunce a hudebními hity“ a v obsazení otce a syna Labudovy. Na Slovensku měl snímek premiéru před necelým měsícem a za tu dobu si stačil zasloužit příčku mezi nejhoršími filmy v hodnocení na ČSFD. Komentáře typu „zvrátená reklama na zlý vkus“ nebo „akože toto je vtip???“ naznačují, že Tak fajn zas až tak fajn nejspíš nebude. Slovensko, 2012, režie: Pavol Janík ml.
Na webu ČT24 si budete moci přečíst recenze na všechny premiéry, kromě slovenského Tak fajn.