Dj Shadow ve svém vlastním stínu

Praha - Do pražských klubů opět po roce zavítal Stimul festival, tentokrát pořádaný ve spolupráci s radiem Wave. Druhý festivalový den lákal do divadla Archa především na guru instrumentálního hip hopu Dje Shadowa aka Joshuu Davise. Shadow, jehož největší sláva spadá do konce minulého století, se ve svém vystoupení rozhodl nevracet ke kořenům a vlastní tvorbě a mnohé tím příliš nepotěšil.

Středeční večer v divadle Archa byl naplánován s ohledem na pracující lid, a tak celá akce měla končit před půlnocí a umožnit posluchačům doběhnout na poslední metro. První předskokani – B4 s Damem Suzukim – tak přišli na řadu už kolem osmé, kdy Archa byla zaplněná sotva z poloviny.

Ani česká improvizační čtyřka v doprovodu japonského alternativního vokalisty Suzukiho, ani po nich následující japonská psychedelická rocková formace Acid Mothers Temple řídký dav v sále příliš nerozproudila. I když zážitek to byl vskutku originální.

Acid Mothers Temple zjevem připomínají zástupce československého undergroundu let sedmdesátých a dobrou polovinu času trávili kytarovými kreacemi hranými vysoko nad hlavou, jejich zvukové koláže ale ocení zřejmě jen tvrdé jádro fanoušků psychedelického rocku. Přesto se japonští alternativci dočkali v Arše solidního aplausu, vystřihli přídavek a už už se čekalo, až se dostaví hlavní hvězda programu.

Dj Shadow, průkopník alternativního instrumentálního hip hopu a potažmo i trip hopu, se na přelomu tisíciletí zařadil mezi klíčové postavy elektronické scény. Od té doby však sláva Joshui Davise uvadá a Dj Shadowovi se i přesto, že zůstává stále aktivní, nedaří úspěšně navázat na desky zpřed už více než deseti let.

Shadow vystupoval jako dj už od začátku devadesátých let. Skutečným milníkem se stal až rok 1996 a debutové album Entroducing….., označované za první desku kompletně poskládanou jen a pouze ze samplů. Nahrávka si vysloužila nadšené kritiky a po zásluze se zapsala do paměti fanoušků.

V roce 1998  Davis dosáhl svého vrcholu jako hudební producent, když spolu s Jamesem Lavellem vydal pod hlavičkou UNKLE album Psyence Fiction, jednu z nejzásadnějších desek dekády. Za zmínku stojí i Shadowova nahrávka Private Press z roku 2002, od té doby ale Davis žije ve svém vlastním stínu.

Pro starší a pokročilé

Podle očekávání vystoupení Dj Shadowa v pražské Arše přilákalo spíše pamětníky než čerstvou klubovou generaci. (Ti se chystali spíše na závěrečný den Stimul festivalu a koncert Flying Lotuse, který ale vystoupení ze zdravotních důvodů na poslední chvíli zrušil.)

Očekávaná hlavní hvězda večera na pódium dorazila okolo desáté. Dj Shadow se chopil mikrofonu a celé své vystoupení si ochotně odmoderoval. Hned zpočátku obecenstvu oznámil, že i když obvykle hraje jako „živý“ projekt, tentokrát se představí v roli klasického dje. Neváhal zdůraznit, že na rozdíl od dnes běžného přístupu nepoužívá žádný laptop, ale hraje tradičně jen z gramofonů. (I když jak dokázal Shadow odehrát celý set bez toho, aniž by kdokoliv spatřil, jak mění desku, mi zůstává záhadou.)

Potud se žádné velké překvapení nekonalo, ale mnozí nebyli příliš nadšení z dalšího Davisova oznámení. Středeční večer v Arše prý nehodlá hrát svoje staré skladby, ale představí publiku aktuální věci jiných talentovaných producentů, jelikož hudební vývoj rozhodně nepřestal sledovat.

Kdo chce hity, ať si pustí cédéčko

Bohužel v sále se nacházela řada lidí, kteří zaplatili 500 až 600 korun, aby si poslechli Dj Shadowa, jak nápaditě remixuje svoje skladby. Místo toho se jim dostalo spíše průměrného setu, který se pohyboval především ve vodách dubstepu a žádnou progresivní nadílku nenabídl. Po pravdě aktuálnější a zábavnější set, než předvedl Shadow, si můžete v Praze nebo Brně poslechnout dvakrát do týdne.

Diváci se tak dělili především na ty, kteří věděli, co čekat, a tudíž byli i celkem spokojení, a pak na ty zklamané, kteří přišli s poněkud odlišným očekáváním. Nadšené posluchače bych spočítal na prstech jedné ruky. Lze sice celkem pochopit, že Shadow je dj a nebaví ho omílat deset let stále stejné pecky všude, kam přijede, jenže pak by nebylo od věci případné návštěvníky informovat už v promo textu k Davisově vystoupení, co lze od Dje Shadowa očekávat. Mnozí by si ušetřili zklamání i pár stovek. Jiní by naopak možná tím spíš dorazili. (I když o tom se dá celkem s úspěchem pochybovat.)

Vydáno pod