Jan Rajlich: Plakát, to je tresť grafického umění

Praha - V kině Světozor byla otevřena výstava plakátů grafika a designéra Jana Rajlicha. Jde o již sedmnácté pokračování cyklu Zlatá éra československého plakátu, který připravuje toto kino s „filmovou galanterií“ Terryho ponožky. Dvaadevadesátiletý umělec, jehož vybrané exponáty si mohou zájemci prohlédnout do 12. ledna, se vernisáže osobně zúčastnil.

Rajlich, držitel mnoha ocenění, má na kontě kolem 400 statí o grafickém designu. Realizoval více než dvě stovky plakátů, typograficky upravil 150 titulů knih a podílel se na výtvarném řešení 90 výstav a veletržních expozic.

„Nejvíc mě vždycky bavily plakáty, protože to je taková tresť grafického umění. Je to něco mezi obrazem a grafickým listem. Za jeden ze svých nejlepších plakátů považuji ten pro operu Vojcek. To byla pro mne výjimečná záležitost. Vždycky bývaly problémy se zadavateli, kteří se všelijak snažili ovlivnit výtvarníky svými názory a požadavky. U Vojcka tomu tak nebylo, měl jsem svobodu a výsledek je patrný,“ zavzpomínal umělec.

2 minuty
Reportáž Lucie Klímové
Zdroj: ČT24

Jan Rajlich se narodil 10. dubna 1920 v Dírné, okres Tábor, je členem AGI (Alliance Graphique Internationale). Studoval na baťovské Škole umění ve Zlíně (1939–1944). Po osvobození se věnoval dva roky novinařině, krajinářství a také scénografii. Od 50. let žije v Brně a jeho hlavním zájmem se stala užitá grafika.

V roce 1963 inicioval založení Bienále Brno a 30 let byl jeho prezidentem – se konal 25. ročník jako Mezinárodní bienále grafického designu. Spoluzaložil multioborové umělecké Sdružení Q (1969) a založil profesní Sdružení Bienále Brno (1991), jehož je čestným předsedou. Od 60. let patřil mezi iniciátory vysoké umělecké školy v Brně, která byla nakonec založena v letech 1992–1993 jako Fakulta výtvarných umění na VUT Brno. Tam první rok vedl Ateliér designu vizuálních komunikací.

Od 60. let tvořil cykly serigrafií, cykly koláží vystavoval například na Bienále v Benátkách v roce 1972. Na jeho kontě je 45 samostatných a více než 300 kolektivních výstav v ČR i zahraničí, kde získal spoustu cen.

Zlatá éra československého plakátu

Úvodní výstava cyklu byla v roce 2006 a představila filmové plakáty Petra Poše. V letech 2007 a 2008 se konaly výstavy předních tvůrců Antonína Sládka, Karla Machálka, Olgy Poláčkové Vyleťalové a Vratislava Hlavatého. V roce 2009 na ně navázaly expozice klasiků československého plakátu Milana Grygara, Karla Vaci a Zdenka Kaplana žijícího v Itálii. V roce 2010 se uskutečnily výstavy prací Bedřicha Dlouhého, Zdeňka Zieglera a Josefa Vyleťala. Loni byla představena díla výtvarníků Francizska Starowieyskiho, Jaroslava Fišera, Karla Teissiga a Jiřího Hilmara. Naposledy byly divákům představeny plakáty Josefa Flejšara.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 3 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 4 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...