Čtěte a nebudete muset chodit za rabínem

Praha - První tisk hebrejské knihy Sidur vyšel v prosinci roku 1512 z pražské knihtiskárny Geršona ben Šelomo-ha Kohena. První tiskárna s hebrejskými typy na Moravě existovala v Prostějově, v druhé polovině 18. a počátkem 19. století se pak tiskly hebrejské knihy také v Brně a dočasně v Mikulově. To a mnohé další informace přináší současná výstava v Galerii Roberta Guttmana s názvem „A nebudete muset chodit za rabínem“.

Výstava, kterou uspořádalo Židovské muzeum v Praze, potrvá od 6. prosince 2012 do 28. února 2013. Nabízí ke zhlédnutí světové unikáty pocházející z nejvýznamnějších sbírek rukopisů a starých tisků v České republice i zahraničí. 

„V prosinci roku 1512 dokončilo konsorcium židovských tiskařů a finančníků v Praze tisk siduru, modlitební knihy pro všední dny a sobotu. České země se díky tomu staly - po několika lokalitách v Itálii, na Iberském poloostrově a Cařihradu - jedním z prvních míst, kde působily tiskárny vedené židovskými tiskaři. Od té doby vycházely hebrejské knihy v Praze a později také v Prostějově, Brně a Mikulově s proměnlivou intenzitou až do první poloviny 20. století,“ informovala Olga Sixtová, kurátorka výstavy. „Jsme opravdu šťastní, že se nám podařilo realizovat zápůjčku siduru z Oxfordu, protože to je opravdu velmi výjimečná skutečnost, neboť tyto knihy často existují v jediném exempláři,“ doplnila. 

8 minut
Rozhovor s O. Sixtovou a J. Havlíkovou
Zdroj: ČT24

Zásluhu na prvních moravských hebrejských tiscích má prostějovský rodák Jicchak ben Aharon Prostitz, narozený mezi roky 1540 a 1550. Tiskařskému řemeslu se vyučil v Itálii, odkud si přivezl tiskařský materiál a ozdoby, když se v roce 1602 vrátil do rodného Prostějova. Mezitím získal zkušenosti v Krakově, kde už v roce 1567 založil hebrejskou tiskárnu. Ta pracovala pod jeho vedením a vedením jeho synů Jissachara a Aharona do roku 1628. V době, kdy tiskl knihy v Prostějově, souběžně, v letech 1603 a 1604 vydal dvě knihy v Krakově. V Brně se tiskly hebrejské knihy v letech 1750–1803 (asi 90 tisků). V Mikulově bylo vydáno v letech 1765–67 a v roce 1785 celkem 6 hebrejských knih.

Expozice zahrnuje na 50 originálních tisků, mezi nimi světové unikáty, jako již zmíněný jediný dochovaný exemplář nejstaršího pražského tisku z Bodleian Library v Oxfordu či pesachová Hagada z roku 1526 z Braginsky Collection v Curychu, považovaná za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vydalo letos v dubnu příležitostnou poštovní známku k 500. výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze. 

Knihy z dílen Pavla Severina a Sixty Palmy Močidlanského z počátku 16. a 17. století, jež mají se soudobými pražskými hebraiky společnou výzdobu či její autory, řezáče dřevořezů, zapůjčily Národní knihovna ČR a Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů v Praze. Vědeckou knihovnu v Olomouci zastupuje vzácný exemplář z polského Krakova z roku 1534 ovlivněný pražskou typografií a dále dosud neznámý tisk z dílny Avrahama Heidy z roku 1621, který se v knihovně zdejší jezuitské koleje podařilo objevit během přípravného výzkumu. Fondy a sbírky Židovského muzea v Praze reprezentují: jediný dochovaný exemplář druhého nejstaršího pražského tisku hymnů pro šabat a požehnání po jídle z roku 1514, hebrejská bible z roku 1530, jediný u nás dochovaný prostějovský hebrejský tisk a dále výsledky vlastního výzkumu prováděného v 90. letech v synagogách v Čechách a na Moravě.

„Součást multimediální sekce, v jejímž rámci si návštěvníci budou moci prohlédnout vybrané knihy v digitální podobě, vedle detailnějšího zpracování jednotlivých témat tvoří i ukázky z budované on-line bibliografie hebrejského knihtisku na území Čech a Moravy, shrnující výsledky několikaletého systematického průzkumu knižních a sbírkových fondů nejvýznamnějších institucí v Evropě, USA a Izraeli,“ uvedla Jana Havlíková z Židovského muzea v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 3 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 4 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...