Příběh oběti komunistické diktatury přesvědčil odborníky

Praha - Vítězem tradiční ankety Lidových novin Kniha roku se letos stala publikace Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli, která vypráví o životě číhošťského faráře Josefa Toufara. Druhou příčku obsadila básnická sbírka Petra Hrušky Darmata a třetí Povídky Jana Zábrany.

V anketě s více než osmdesátiletou tradicí hlasovalo opět několik stovek českých intelektuálů, vědců i politiků. Cenu dnes večer v Praze předal spisovatel Ludvík Vaculík, v sobotu všechny výsledky uveřejní tištěné vydání deníku.

Letošní vítězná publikace básníka a redaktora Českého rozhlasu Miloše Doležala přináší životopis jedné z tragických obětí komunistické diktatury a její averze vůči katolické církvi. Kněz Josef Toufar byl v lednu 1950 Státní bezpečností obviněn ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku a 25. února téhož roku zemřel na následky mučení.

Video Kniha roku Lidových novin
video

Kniha roku Lidových novin

Kniha roku Lidových novin

Dílo Jako bychom dnes zemřít měli se stala knihou roku. V tradiční anketě Lidových novin hlasují víc než tři stovky kritiků, publicistů nebo uznávaných vědců.

Rozhovor s Milošem Doležalem

Téma už bylo několikrát zpracováno literárně i filmově, Doležal se případu věnuje už přes 20 let. Letos na podzim vydal svou rozsáhlou dokumentární knihu. Zatímco okolnosti Toufarovy smrti jsou dnes již známé, kniha se věnuje i jeho předchozímu životu. Autor, který pochází ze stejného kraje, kde kněz deset let působil, studoval četná svědectví i archivy Státní bezpečnosti. Se vzpomínkami na číhošťského faráře se setkával od dětství, jeho osud prožíval i prostřednictvím svých prarodičů, kteří byli jeho farníky a přáteli. Knihu vydala Nová tiskárna Pelhřimov.

Stránky knihy Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli, která získala titul Knihy roku 2012
Stránky knihy Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli, která získala titul Knihy roku 2012

Anketa Kniha roku vznikla v roce 1928 a prvním hlasujícím byl Tomáš Garrigue Masaryk. Ve 30. letech se stal nejčastějším, trojnásobným, vítězem Karel Čapek. Uskutečnily se i tři okupační ročníky a poté byla anketa zastavena. Obnovena byla v roce 1946 a znovu zastavena v roce 1949. Anketu Kniha roku pořádala také česká redakce Rádia Svobodná Evropa v 70. a 80. letech. V roce 1991 Lidové noviny anketu Kniha roku obnovily v České republice, a od té doby se koná pravidelně. Loni zvítězil Umberto Eco s románem Pražský hřbitov.

Žebříček prvních 15 knih, které se umístily v anketě Kniha roku:

1. Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli (Nová tiskárna Pelhřimov)

2. Petr Hruška: Darmata (Host)

3. Jan Zábrana: Povídky (Torst)

4. Věra Matoušová, Jan Šulc, Václav Vokolek (editoři): Jméno Vokolek (Torst)

5.-7. Jiří Hájíček: Rybí krev (Host)

Petr Holman: Březiniana II (Triáda)

Salman Rushdie, překlad Barbora Punge Puchalská a Lukáš Nový: Joseph Anton. Vzpomínky (Paseka)

8.-11. Ondřej Štindl, Josef Bolf: Mondschein (Argo)

Viktor Karlík: Podzemní práce. Zpětný deník (Revolver Revue)

W. G. Sebald, překlad Radovan Charvát: Saturnovy prstence. Anglická pouť (Paseka)

Zdeněk Vašíček: Jak se dělají filosofie (Triáda)

12.-15. Haruki Murakami, překlad Tomáš Jurkovič: 1Q84 (Odeon)

Julian Barnes, překlad Petr Fantys: Vědomí konce (Odeon)

Kateřina Tučková: Žítkovské bohyně (Host)

Ljudmila Ulická, překlad Alena Machoninová: Daniel Stein, překladatel (Paseka)