Život Adele: Erotika čirého filmového realismu

Do českých kin (po předpremiérách na Mezipatrech a Festivalu francouzského filmu) vstupil vítězný snímek letošního Cannes. Bouřlivě přijatý Život Adele vypráví příběh vášnivé lásky dvou mladých dívek, není to však zjevná erotika, která z filmu činí výjimečné dílo, nýbrž na dřeň otevřená intimita milostného vztahu, jež dokázali se vším všudy vykreslit precizní Abdellatif Kechiche s dvojicí hereček, Adele Exarchopoulosovou a Léou Seydouxovou.

Život Adele vychází z ceněného komiksového románu Le bleu est une couleur chaude (Modrá je teplá barva) od Francouzky Julie Marohové z roku 2010. Z velmi dramatického vyprávění o lesbickém soužití dvou mladých žen si filmový režisér Kechiche vybral jenom to základní: takřka melodramatickou historku o osudovém setkání a spalující lásce.

Patnáctiletá Adele chodí na střední literární školu a doufá, že brzy pozná báječnou lásku. Zdá se však, že pokusy sympatického muzikanta z vyššího ročníku jsou odsouzeny k neúspěchu. Rozpačitá Adele se totiž otáčí spíše za děvčaty a především - nemůže dostat z hlavy modrou kštici dívky, kterou jednou zahlédla na ulici a jejíž jméno pozná až později: Emma.

Dotýkat se přímo života

Variace na téma osudové lásky je nesena především ohromujícím výkonem ústřední dvojice, kterou stvořily začínající Adele Exarchopoulosová (Adele) a již zkušenější Léa Seydouxová (Emma). Přibližování a kontakt dvou žen je natolik samozřejmý, přirozený a realistický, že dává zapomenout na skutečnost, že sledujeme „pouze“ film, a nechává nás dotýkat se přímo života. Náhle probuzený citový život Adele, která je v nové dimenzi sexuality a lásky chvílemi jako Alenka v říši za zrcadlem, je podán s pronikavou intenzitou.

Adale Exarchopoulosová (narozena 1993), Francouzka s řeckými kořeny, se pro kariéru herečky prý rozhodla už v dětských letech. Před kamerou se objevila již několikrát (mimo jiné ve snímku Zátah s Jeanem Reno), ale teprve Život Adele způsobil senzaci. Její kreace, kterou objímá dětsky naivní výraz i vzezření bolestí zformované ženy, perfektně komunikuje s tajuplnou i neúprosnou modrovláskou Léy Seydouxové .

Uhrančivé herectví má přitom pevný rámec precizní režie Abdellatifa Kechiche. Režisér (narozen 1960 v Tunisu) se poprvé představil filmem Voltairova chyba (2001) vyprávějícím o imigrantovi, který se marně snaží prosadit v Paříži. I další Kechichovy ceněné snímky předkládají portréty vyděděnců, lidí na okraji, kteří se snaží v nepřátelském prostředí najít vlastní identitu. Jeho humanistický realismus dosahuje vrcholu v Životě Adele.

Kamaraman Sofian El Fani snímá valnou většinu záběrů jako polocelky nebo detaily, což umocňuje živelnou intimitu snímku. Kamera není nad, nýbrž přímo v dění, přilepená na prožívající tváře nebo na části těl: ústa, ramena, paže. Téměř po celou dobu hraje pouze diegetická hudba, která ovšem důmyslně dotváří smysl scény: klíčový je nezvyklý zvuk hang drumu. Většina scén trvá „nepřirozeně“ dlouho, což jen posiluje přirozené vyznění a umožňuje naladit se a plně prožívat jemné proměny pocitů.

Žádná pornografie

To platí i pro tolik diskutované otevřené sexuální scény, z nichž ta nejdelší trvá deset minut, což znamená značný nepoměr vůči běžným poplatně „cudným“ náznakům. Nenasytné a hlasité milování tu v žádném případě není lacinou atrakcí (a již vůbec ne pornografií), ale naopak přímým pohledem na sílu emoce a něžného citu. Opakované scény sexu a jídla stírají z dívek možný andělský pel, aby ukázaly bytosti z masa a kostí, jaké jsou: lačné a svérázné.

Kromě komiksové předlohy Julie Marohové odkazuje film na další literární díla, o kterých se na plátně přímo diskutuje. Jde především o milostný psychologický román Pierra Marivauxe z osmnáctého století Život Mariannin, o kterém se Adele učí ve škole a který dal patrně filmu jméno; a dílo existencialisty Jeana Paula Sartra.

Sartre učí, že život člověka není určen nějakou podstatou, nemá svůj smysl předem, ale je tvořen konkrétními činy, které se nadají odestát, což teprve dává existenci váhu. Hodiny filozofie s Emmou o tom Adele nakonec poučily vrchovatě, zatímco Abdellatif Kechiche omráčil diváka podmanivou silou čirého filmového realismu. Život Adele patří mezi ty snímky, které s vámi zůstanou dlouho poté, co opustíte biograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 8 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 8 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 9 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 12 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 19 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...