Život Adele: Erotika čirého filmového realismu

Do českých kin (po předpremiérách na Mezipatrech a Festivalu francouzského filmu) vstupil vítězný snímek letošního Cannes. Bouřlivě přijatý Život Adele vypráví příběh vášnivé lásky dvou mladých dívek, není to však zjevná erotika, která z filmu činí výjimečné dílo, nýbrž na dřeň otevřená intimita milostného vztahu, jež dokázali se vším všudy vykreslit precizní Abdellatif Kechiche s dvojicí hereček, Adele Exarchopoulosovou a Léou Seydouxovou.

Život Adele vychází z ceněného komiksového románu Le bleu est une couleur chaude (Modrá je teplá barva) od Francouzky Julie Marohové z roku 2010. Z velmi dramatického vyprávění o lesbickém soužití dvou mladých žen si filmový režisér Kechiche vybral jenom to základní: takřka melodramatickou historku o osudovém setkání a spalující lásce.

Patnáctiletá Adele chodí na střední literární školu a doufá, že brzy pozná báječnou lásku. Zdá se však, že pokusy sympatického muzikanta z vyššího ročníku jsou odsouzeny k neúspěchu. Rozpačitá Adele se totiž otáčí spíše za děvčaty a především - nemůže dostat z hlavy modrou kštici dívky, kterou jednou zahlédla na ulici a jejíž jméno pozná až později: Emma.

Dotýkat se přímo života

Variace na téma osudové lásky je nesena především ohromujícím výkonem ústřední dvojice, kterou stvořily začínající Adele Exarchopoulosová (Adele) a již zkušenější Léa Seydouxová (Emma). Přibližování a kontakt dvou žen je natolik samozřejmý, přirozený a realistický, že dává zapomenout na skutečnost, že sledujeme „pouze“ film, a nechává nás dotýkat se přímo života. Náhle probuzený citový život Adele, která je v nové dimenzi sexuality a lásky chvílemi jako Alenka v říši za zrcadlem, je podán s pronikavou intenzitou.

Adale Exarchopoulosová (narozena 1993), Francouzka s řeckými kořeny, se pro kariéru herečky prý rozhodla už v dětských letech. Před kamerou se objevila již několikrát (mimo jiné ve snímku Zátah s Jeanem Reno), ale teprve Život Adele způsobil senzaci. Její kreace, kterou objímá dětsky naivní výraz i vzezření bolestí zformované ženy, perfektně komunikuje s tajuplnou i neúprosnou modrovláskou Léy Seydouxové .

Uhrančivé herectví má přitom pevný rámec precizní režie Abdellatifa Kechiche. Režisér (narozen 1960 v Tunisu) se poprvé představil filmem Voltairova chyba (2001) vyprávějícím o imigrantovi, který se marně snaží prosadit v Paříži. I další Kechichovy ceněné snímky předkládají portréty vyděděnců, lidí na okraji, kteří se snaží v nepřátelském prostředí najít vlastní identitu. Jeho humanistický realismus dosahuje vrcholu v Životě Adele.

Kamaraman Sofian El Fani snímá valnou většinu záběrů jako polocelky nebo detaily, což umocňuje živelnou intimitu snímku. Kamera není nad, nýbrž přímo v dění, přilepená na prožívající tváře nebo na části těl: ústa, ramena, paže. Téměř po celou dobu hraje pouze diegetická hudba, která ovšem důmyslně dotváří smysl scény: klíčový je nezvyklý zvuk hang drumu. Většina scén trvá „nepřirozeně“ dlouho, což jen posiluje přirozené vyznění a umožňuje naladit se a plně prožívat jemné proměny pocitů.

Žádná pornografie

To platí i pro tolik diskutované otevřené sexuální scény, z nichž ta nejdelší trvá deset minut, což znamená značný nepoměr vůči běžným poplatně „cudným“ náznakům. Nenasytné a hlasité milování tu v žádném případě není lacinou atrakcí (a již vůbec ne pornografií), ale naopak přímým pohledem na sílu emoce a něžného citu. Opakované scény sexu a jídla stírají z dívek možný andělský pel, aby ukázaly bytosti z masa a kostí, jaké jsou: lačné a svérázné.

Kromě komiksové předlohy Julie Marohové odkazuje film na další literární díla, o kterých se na plátně přímo diskutuje. Jde především o milostný psychologický román Pierra Marivauxe z osmnáctého století Život Mariannin, o kterém se Adele učí ve škole a který dal patrně filmu jméno; a dílo existencialisty Jeana Paula Sartra.

Sartre učí, že život člověka není určen nějakou podstatou, nemá svůj smysl předem, ale je tvořen konkrétními činy, které se nadají odestát, což teprve dává existenci váhu. Hodiny filozofie s Emmou o tom Adele nakonec poučily vrchovatě, zatímco Abdellatif Kechiche omráčil diváka podmanivou silou čirého filmového realismu. Život Adele patří mezi ty snímky, které s vámi zůstanou dlouho poté, co opustíte biograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 12 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...