Vitebsk - Černý čtverec na bílém pozadí, revoluční obraz malíře Kazimira Maleviče, oslavují v běloruském Vitebsku, kde průkopník geometrické abstrakce několik let pracoval. Na dílech přelomového suprematismu, jehož je Čtverec ikonou, začal pracovat před sto lety.
„Nejdůležitější obraz století.“ Malevičův Černý čtverec
Kazimir Malevič hledal novou dimenzi umění, chtěl osvobodit obrazy od přírodních forem a figur lidí. Tak vznikl Černý čtverec. „Je to nejdůležitější obraz dvacátého století. Bylo mnoho pokusů odtrhnout se od figurativního umění. Jako Kandinskij a jiní umělci. Ale vrchol přišel až s Černým čtvercem,“ tvrdí kurátor Cruz García.
Malevič a Chagall
Černý čtverec běžně visí v Domě umělců v Moskvě. Jeho duch však žije po celém světě, především v tvorbě dnešních umělců. To dokazuje současná výstava v Regionálním muzeu historie v běloruském Vitebsku, kde Malevič tři roky vyučoval na výtvarné škole, kterou vedl Marc Chagall. Dvě slavná jména v dílech běloruských výtvarníků pulsují dodnes.
„Vitebsk proslavili dva malíři, Malevič a Chagall. Vždy jsem se snažil spojit tyto dva umělce, i když to vypadalo jako nemožné,“ říká výtvarník Alexandr Dosužev. Oslava kulatých narozenin Černého čtverce začala ve Vitebsku už loni. Uspořádat výstavu nebylo podle organizátorů těžké. Jeho inspirace kypřila místní uměleckou půdu dlouhá desetiletí.
Sto let Černého čtverce (zdroj: ČT24)
„Nejsou tu díla vytvořená k tomuto výročí. Jsou tu umělci, kteří tomu věnovali prakticky celý život a tvorbu,“ říká umělkyně Galina Vasilievová. A umělecká kritička Valentina Kirillovová doplňuje: „Malevič je dnes důležitý pro všechny. Ať se podíváte kamkoliv, Malevič je jako strukturní jednotka dnešního vizuálního světa přítomný všude.“
V ukrajinských vesničkách
Malevič se narodil se 23. února 1878 v Kyjevě v polské rodině jako první ze 14 dětí technika v cukrovaru. Rodina se kvůli povolání otce často stěhovala, Malevič proto své dětství strávil daleko od slavných galerií v ukrajinských vesničkách. Později studoval na uměleckých školách v Kyjevě a Moskvě. Platí za otce takzvaného suprematismu, uměleckého hnutí zaměřeného na základní geometrické tvary. Jeho abstraktní tvorba vyvrcholila v roce 1915 přelomovým obrazem Černý čtverec na bílém pozadí a o několik let později cyklem Bílá na bílé.
Kazimir Malevič / Suprematická kompozice
Po bolševické revoluci v roce 1917 vyučoval na výtvarných školách, publikoval a působil ve státním kulturním aparátu. O několik let později mu však Stalin zakázal malovat, cestovat a co hůř: vystavovat veškerá abstraktní díla, když avantgarda musela ustoupit socialistickému realismu. Malevič zemřel ve věku 57 let v Leningradě na rakovinu.