Ostrava - Výstava Zářivý krystal - Bohumil Kubišta a české umění 1905 – 2013, jejíž instalace vrcholí v ostravském Domě umění, má ambici stát se hlavní událostí letošního výstavního roku v Česku. Kurátoři chtějí na asi stovce obrazů od Kubišty i jeho současníků a následovníků prokázat jeho zásadní roli v celém českém moderním umění 20. století.
Výstavou Zářivý krystal navazuje galerie na v Ostravě nezvykle velkorysé výstavní projekty Sváry zření, Černá slunce a Jan Zrzavý: Božská hra, které přitáhly desetitisíce návštěvníků. S připravovanou výstavou je spojuje hlavní kurátor a autor koncepce - historik umění a jeden z největších odborníků na umění 20. století Karel Srp. S týmem kurátorů z Ostravy a Národní galerie v Praze navázal spolupráci s desítkami galerií, kulturních institucí i soukromými sběrateli v Česku i zahraničí.
Kurátoři shromáždili desítky obrazů od Kubišty a dalších téměř padesáti autorů, jejichž hodnota je podle nich nevyčíslitelná, ale teoreticky vysoce překračuje miliardu korun. Jen z Národní galerie v Praze dorazil do Ostravy speciální transport s šedesáti vzácnými obrazy. „Ve stálé expozici Veletržního paláce v současné době žádný Kubišta není, kdo ho chce vidět, musí za ním do Ostravy,“ řekla Helena Musilová z Národní galerie v Praze.
Smyslem výstavy je důkladně zmapovat život, dílo i dějinný kontext tvorby tohoto malíře, grafika a teoretika, který za svůj krátký život ovlivnil generace výtvarníků. Prostřednictvím prací jeho současníků i následovníků výstava poukáže právě i na jeho odkaz, který kurátoři spatřují v dílech Emila Filly, Vincence Beneše, Antonína Procházky, Jana Zrzavého, Josefa Váchala, Josefa Šímy, Františka Muziky a dalších malířů. „Jedním z cílů výstavy je poukázat na Kubištovu vůdčí roli v rámci celého českého moderního umění 20. století, která byla vždy předpokládaná, ale nebyla nikdy výstavně prokázaná,“ vysvětluje Karel Srp.
„Jedním z cílů výstavy je poukázat na Kubištovu vůdčí roli v rámci celého českého moderního umění 20. století, která byla vždy předpokládaná, ale nebyla nikdy výstavně prokázaná.“
Součástí výstavy, která začne 3. října a potrvá do 4. ledna, je výpravný katalog. „Díky archivním výzkumům odhalí výstava i doprovodná publikace také dosud neznámé peripetie dobrodružného života Bohumila Kubišty, který zemřel na španělskou chřipku téměř záhy poté, co přežil 1. světovou válku v roli důstojníka dělostřelectva,“ uvedla mluvčí Galerie výtvarného umění v Ostravě Kateřina Naarová. Doplnila, že architektem výstavy je Tomáš Svoboda, který se Srpem připravoval už Sváry zření, Černá slunce i Jana Zrzavého.
Malíř a grafik Bohumil Kubišta
Narodil se roku 1884 ve vesnici Vlčkovice u Hradce Králové. Protože byl nemanželským synem z chudé venkovské rodiny, byla jeho cesta k umění složitá, ale prosadil si ji.
Už po roce na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde nastoupil v roce 1905, přešel na výtvarnou akademii do ateliéru Vlaho Bukovance, kde ale dlouho nevydržel. Odjel na čas do Florencie, kde pokračoval ve studiu na tamní akademii.
Silně ho zasáhla výstava Evarda Muncha v roce 1905, v následujících dvou letech přecházel od impresionismu k expresionismu. Byl výjimečný nejen se štětcem v ruce, ale také jako výtvarný teoretik, který dokázal přesvědčivě obhajovat nové pojetí umění.
Vystupoval jako neoficiální mluvčí umělecké skupina Osma, ve které se potkal mimo jiné s Emilem Fillou, Václavem Špálou, Vincencem Benešem, Antonínem Procházkou a dalšími malíři. Studoval teorii barev, analyzoval harmonické a kompoziční přístupy starých i moderních mistrů. Jeho obrazy byly založené na přísném vyvažování jednotlivých prvků, uplatňoval komplementární a simultánní barevné vztahy a princip zlatého řezu.
Picasso a válka
Další zásadní dojem na něho udělala výstava Nezávislých v Paříži v roce 1910, na které se seznámil s díly Pabla Picassa a Georgese Braqua. Geometrické formy začal ve svém díle také brzy uplatňovat, a to i v náboženských motivech. Kubismus chápal jako jednu z cest k duchovní podstatě moderní doby, veškeré podněty a vlivy zpracovával osobitým způsobem. Měl blízko i k futurismu a jeho fascinací pohybem a energií moderní doby.
Z existenčních důvodů vstoupil do armády, kde působil jako důstojník dělostřelectva v chorvatské Pule. A válka měla vliv nejen na jeho dílo, které dostalo novou, filozofickou i smyslově naléhavou podobu, ale i na jeho osud. Krátce po skončení války zemřel na španělskou chřipku. Bylo mu teprve třicet čtyři let.
Na tuzemských aukcích dnes patří jeho obrazy k nejžádanějším. Například loni se jeho Zátiší z roku 1809 vydražilo v Praze za téměř 16 milionů, a stalo se tak desátým nejdráže prodaným obrazem na českých aukcích od roku 1990.
