Kreml zkritizoval ruskou centrální banku – viní ji z oslabení domácí měny vůči americké. Jeden dolar se v pondělí poprvé od loňského jara prodával za více než sto rublů. Centrální banka po kritice avizovala, že v úterý uskuteční mimořádné zasedání, na kterém bude jednat o nastavení úrokových sazeb. Již dříve signalizovala, že by mohla přikročit ke zvýšení základní sazby.
Dolar se v pondělí dopoledne prodával až za 100,9950 rublu. Ruská měna je tak nejslabší téměř za sedmnáct měsíců, uvedla agentura Reuters. Začátkem loňského února, tedy těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, stál dolar kolem 75 rublů.
Jak rubl oslaboval, Putinův ekonomický poradce Maxim Oreškin v komentáři na stránkách agentury TASS uvedl, že Kreml si přeje silný rubl a že očekává v brzké době návrat k normálu. Hovořil o intervenci, která by přiměla centrální banku, aby zakročila dřív než na dalším zasedání bankovní rady plánovaném na 15. září. Jeho slova podle Reuters ukazují, že mezi vládou a centrální bankou sílí napětí.
Poradce: Může za to měkká politika centrální banky
„Hlavním zdrojem oslabení rublu a zrychlení inflace je měkká politika centrální banky,“ napsal Oreškin. „Centrální banka má všechny nástroje, aby situaci v blízké budoucnosti normalizovala a zajistila snížení úrokových sazeb z úvěrů na udržitelnou úroveň,“ pokračoval Putinův poradce. „Slabý rubl komplikuje strukturální transformaci ekonomiky a negativně ovlivňuje reálné příjmy obyvatel. Je v zájmu ruské ekonomiky mít silný rubl,“ dodal.
Centrální banka v červenci zvýšila základní úrokovou sazbu o celý procentní bod na 8,50 procenta. Předtím ji ale na 7,50 procenta držela od loňského září. Bezprostředně po zahájení invaze na Ukrajinu, která znamenala pro ruskou měnu šok, centrální banka základní úrok více než zdvojnásobila a posunula jej až na 20 procent, aby zmírnila odliv kapitálu a podpořila finanční stabilitu.
„Slabší rubl je usvědčující obžalobou Ruska a jeho války proti Ukrajině,“ uvedl hlavní analytik Timothy Ash z investiční společnosti BlueBay Asset Management v Londýně. „Je to způsobeno nejen nižšími příjmy z prodeje energetických surovin v důsledku ztráty velké části obchodu s plynem v Evropě, ale také úspěchem cenového stropu na ropu, který zavedly státy G7, mnohem vyššími náklady na dovoz kvůli sankcím a rovněž pokračujícím odlivem kapitálu,“ dodal.
Ruská centrální banka vidí příčinu prudkého oslabení rublu v poklesu obchodu. Přebytek na běžném účtu platební bilance vykázal v době od ledna do konce července meziroční propad o 85 procent.
Pouť z oslabení do maxima
Rubl prudce oslabil už na konci loňského února, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu. Loni v březnu tak dolar vystoupil až nad 120 rublů, než se ruská měna vzpamatovala a v následujících měsících vystoupila na maximum za více než sedm let. Přispělo k tomu omezení pohybu kapitálu, k němuž Rusové přistoupili, a také růst exportních příjmů. Už loni v červnu rubl zpevnil pod 60 dolarů. Od konce loňského roku ale rubl vytrvale oslabuje, od začátku letošního roku ztratil k dolaru asi 30 procent hodnoty.
Pokud chce Rusko další propad kurzu rublu zastavit, mohlo by ještě zavést přísnější omezení pohybu kapitálu. Další možností je zvýšení úrokových sazeb, což centrální banka s odkazem na vyšší inflaci už avizovala. Vyšší úroky ale brzdí hospodářský růst a mimo jiné znamenají, že se vládě prodražují náklady na financování v době, kdy potřebuje peníze, aby mohla pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině.
