Itálie zavádí čtyřicetiprocentní daň z mimořádných zisků bank

Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.

Daň z bankovních mimořádných zisků vláda začlenila do rozsáhlého balíku opatření, která sahají od licencí na taxi až po zahraniční investice. Podle agentury ANSA by daň mohla přinést do státní kasy přes dvě miliardy eur (48,5 miliardy korun). Vláda podle zdrojů agentury Reuters předpokládá, že na dani vybere skoro tři miliardy eur, odhady některých analytiků jsou ale vyšší.

Výrazně vyšší základní úrokové sazby přinesly bankám rekordní zisky. Úrokové sazby úvěrů totiž prudce vzrostly, zatímco úroky z vkladů banky příliš nezvýšily.

Vláda má dvě varianty pro výpočet daně, banky zaplatí tu, která bude vyšší. V první variantě posoudí rozdíl mezi čistým úrokovým výnosem v roce 2022 a 2021 a pokud rozdíl přesáhne pět procent, zaplatí z částky nad tento limit daň čtyřicet procent. Druhá varianta posoudí rozdíl čistých úrokových výnosů mezi lety 2023 a 2021, v tomto případě bude prahová hodnota deset procent a daň bude z částky nad touto úrovní.

Daň bude splatná do 30. června příštího roku. Ministerstvo hospodářství pak v úterý večer postup výpočtu ještě vyjasnilo a dodalo, že daň nepřesáhne 0,1 procenta celkového objemu aktiv bank.

„Stačí se podívat na zisky bank v prvním pololetí roku 2023, které jsou také výsledkem zvýšení sazeb Evropské centrální banky, abychom si uvědomili, že nemluvíme o pár milionech, ale mluvíme o miliardách,“ řekl Salvini na tiskové konferenci v Římě, na níž se objevil bez premiérky Giorgie Meloniové. Vůdce krajně pravicové Ligy je považován za nejhlasitějšího člena vládnoucí koalice, když jde o populistické otázky, píše Bloomberg. 

Vláda zavedení daně popírala

Podle analytika společnosti XTB Tomáše Cverny dává zavedení daně z mimořádných zisků bank v Itálii větší smysl než zavedení této daně v České republice. „Důvodem je, že růst úrokových sazeb v eurozóně dává prostor bankám ke zvyšování čistých úrokových výnosů. V České republice je totiž daň z mimořádných zisků platná až v době, kdy Česká národní banka sazby nezvyšuje,“ uvedl analytik.

Italský akciový index FTSE MIB v úterý kvůli ztrátám bank oslabil o 2,1 procenta. Akcie banky UniCredit se propadly o 5,9 procenta, akcie banky Intesa Sanpaolo pak o 8,7 procenta. Ztráty snížily celkovou tržní kapitalizaci bank o 9,3 miliardy eur. Širší index bank v eurozóně se propadl o 3,5 procenta a zaznamenal nejhorší den od března.

O tom, že se italská vláda chystá více zdanit banky, aby financovala opatření na pomoc rodinám, které se potýkají s nárůstem životních nákladů, informovala už v dubnu agentura Reuters. Ministr hospodářství ale v červnu takové plány popřel. Italská vláda, včetně premiérky Meloniové, opakovaně kritizovala ECB za pokračující zvyšování úrokových sazeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
před 20 hhodinami

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...