Energetické firmy budou úřadům dodávat širší data o reálných cenách energií, řekl Fiala

15 minut
Brífink Petra Fialy po jednání s dodavateli energií
Zdroj: ČT24

Premiér Petr Fiala (ODS) jednal se zástupci dodavatelů energií a úřadů o publikovaných cenách energií. Strany se shodly, že energetické firmy budou do budoucna dodávat úřadům širší data o cenách energií, než tomu bylo dosud. Vznikne také pracovní skupina, která určí podmínky. Skupina také bude v souvislosti se zveřejňovanými cenami energií jednat o případných legislativních změnách. Úřady dosud měly údaje pouze o akvizičních cenách dodavatelů pro nové odběratele.

Unijní statistický úřad v minulém týdnu oznámil, že ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v ČR zvýšily meziročně o 231 procent, zdaleka nejvíce ze všech zemí EU. Česko patřilo k nejdražším i v případě elektřiny. Podle Eurostatu sběr dat a použitá metodika odpovídají cenám, jak jsou účtovány zákazníkům.

Mluvčí ERÚ Michal Kebort poté upozornil na to, že ceny uváděné Eurostatem vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu určených novým zákazníkům. ERÚ data poskytuje ČSÚ, který je pak předává Eurostatu.

Premiér v této souvislosti upozornil, že Eurostat, kterému data za Česko dodávají tuzemské úřady, pracoval s cenami, které vycházely z tehdejších aktuálních nabídek dodavatelů. „Potvrdilo se to, že data, která z Česka dodáváme, jsou akviziční ceny, které platí jednotky procent českých občanů. Nejsou to čísla, která by odpovídala tomu, co platí většina lidí v Česku,“ uvedl premiér. Podotkl, že zveřejněná data nebyla výsledkem zlé vůle, nešikovnosti, ale ukázal se koncepční a strukturální problém, který na schůzce vyřešili.  

Šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš doplnil, že ceny, které byly ve statistice Eurostatu zveřejněny, tak nebyly ceny, které platí čeští spotřebitelé, ale ceny nabízené při akvizici nových zákazníků. „V našem případě to platilo u asi 2,5 procenta nových zákazníků. Do budoucna budou reportována celková data o všech našich zákaznících, aby z toho mohl Český statistický úřad získat přesné číslo o tom, kolik čeští zákazníci platí, protože v případě ČEZu to bylo výrazně jiné číslo, než reportoval Eurostat.“  

Energetické firmy poskytnou širší data

Fiala zmínil, že energetické firmy budou do budoucna poskytovat širší data Českému statistickému úřadu. „Bude také vytvořena pracovní skupina zástupců Českého statistického úřadu, Energetického regulačního úřadu a energetických firem, kde se domluví, jaká data jsou potřeba a jak s nimi pracovat,“ dodal.

Podle Fialy jsou firmy ochotny údaje o cenách poskytovat úřadům dobrovolně. Do budoucna by však pracovní skupina měla projednat také možné legislativní změny, které by podmínky pro publikování cen energií zakotvily i do zákona, „abychom se vyvarovali takových situací a ERÚ měl lepší přehled o tom, co se na trhu s energiemi odehrává.“

Na situaci už v minulém týdnu reagoval také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). V neděli v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi uvedl, že chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat ERÚ skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům. Návrh novely energetického zákona v současnosti sněmovna projednává a Síkela chce povinnost oznamování skutečných cen regulátorovi do něj doplnit formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 7 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 21 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
12. 12. 2025

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
12. 12. 2025

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
12. 12. 2025

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...