Evropská ekonomika se v první části letošího roku navzdory pokračujícím dopadům ruské agrese na Ukrajině vyhne dosud avizované recesi a letošní hospodářský růst bude proti původním odhadům vyšší, vyplývá z nové prognózy Evropské komise. České hospodářství podle tohoto výhledu čeká stagnace.
Unijní ekonomika poroste, česká bude stagnovat, předpokládá Evropská komise
Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie podle Komise vzroste v tomto roce o osm desetin procenta, přičemž inflace zpomalí na 6,4 procenta. Dřívější prognóza počítala se sedmi procenty. Inflace by se měla k předkrizovým hodnotám přiblížit až v roce příštím, kdy podle odhadu komise klesne na 2,8 procenta. Loni dosáhla 9,2 procenta.
Pro dvacítku zemí eurozóny odhaduje Komise letošní ekonomický růst na úrovni 0,9 procenta, zatímco dříve počítala s růstem o 0,3 procenta. Předpověď růstu HDP na příští rok zůstává beze změny jak pro EU (1,6 procenta), tak pro eurozónu (1,5 procenta).
„Do roku 2023 jsme vstoupili v lepší situaci, než se očekávalo. Rizika recese a nedostatku plynu ustoupila a nezaměstnanost se drží na rekordně nízké úrovni. Evropany však stále čeká náročné období,“ varoval před přílišným optimismem eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Komise zdůrazňuje, že nejistota zůstává zejména vzhledem k pokračující válce na Ukrajině vysoká a bude souviset i s mírou předpokládaného oživení čínské ekonomiky po zrušení striktních protipandemických omezení. To pak může zvýšit inflační tlaky.
K příznivějšímu letošnímu vývoji podle ekonomů Komise přispěje zejména dostatek zásob plynu a související zmírnění tlaku na růst cen energií. Důležitý je také fakt, že unijní země se dokázaly částečně zbavit závislosti na ruských energiích. Pomáhá i stabilní situace na trhu práce, kde zůstala nezaměstnanost až do konce loňského roku na rekordně nízké úrovni 6,1 procenta.
Česko pod očekávaným průměrem EU
Česká ekonomika zůstane výrazně pod očekávaným průměrem Evropské unie, v roce 2023 bude stagnovat a vykáže růst 0,1 procenta, odhaduje Komise. K rychlejšímu růstu by se tuzemské hospodářství mělo vrátit v roce 2024, kdy Komise očekává růst HDP o 1,9 procenta. Loni české hospodářství vzrostlo o 2,5 procenta.
Komise proti minulé předpovědi o desetinu procentního bodu snížila odhad letošního vývoje inflace, která podle ní v Česku dosáhne 9,3 procenta. Byla by tak pátá nejvyšší v celé EU po Maďarsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku. V příštím roce by se mohla přiblížit předkrizovým hodnotám a klesnout na 3,5 procenta. Průměrná loňská hodnota inflace se vyšplhala na rekordních 14,8 procenta.
Jednou z příčin pomalého růstu české ekonomiky bude podle Komise letošní stagnace spotřeby domácností, která bude způsobena poklesem reálných příjmů obyvatel. V příštím roce by se však měla opět stát hlavním motorem růstu.
Ekonomickou aktivitu v Česku letos podle názoru Komise potáhne především růst investic. Ten sice kvůli zhoršené finanční situaci firem zpomalí, bude však moci těžit například z mimořádného unijního fondu obnovy, který by měl do tuzemské ekonomiky napumpovat desítky miliard korun.
