Těžba v OKD bude po roce 2023 pokračovat, pokud nebude ztrátová, předpokládá Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že těžba uhlí v OKD bude pokračovat i po roce 2023, pokud bude alespoň ekonomicky neutrální. Společnost OKD by tak mohla vytěžit veškeré zásoby uhlí. Vláda rozhodla o prodloužení těžby v OKD minimálně do konce roku 2023.

„Pokud se ukáže, že je to ekonomicky minimálně neutrální, tak si myslím si, že rozhodneme o prodloužení těžby i v dalších letech,“ předeslal Stanjura v pátek ve sněmovně. Dodal, že se zpracovává analýza, která spočítá hospodářské aspekty další těžby. Podle výsledků se kabinet následně rozhodne.

Stanjura podotkl, že společnost OKD uzavřela smlouvy zejména s velkými teplárnami, díky tomu nebude zvyšování cen za teplo tak vysoké, jako by bylo zvyšování cen vytápění v případě využívání plynu.

OKD má podle červnového vyjádření Stanjury a předsedy představenstva Romana Sikory dostatek energetického i koksovatelného uhlí. V roce 2023 chce mít deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880 tisíc tun bude energetické uhlí.

Původně měla těžba skončit letos

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela. V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. 

Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého čtvrtletí roku 2023. Vedení OKD zároveň zpracovávalo analýzu dalšího možného prodloužení těžby. Analýza ukázala, že prodloužení těžby je možné, podle Stanjury analýzu ověřily dva oponentní posudky.

Podle Sikory jsou nyní na Karvinsku zásoby zhruba 140 milionů tun uhlí. Uvedl ale, že nepřichází v úvahu obnovení těžby v dolech Darkov a ČSA, OKD počítá pouze se zachováním těžby v Dole ČSM.

Mezi největší odběratele uhlí z dolů na Karvinsku patří podle Sikory ČEZ, největším odběratelem je Tepelná elektrárna Dětmarovice, která ČEZ patří. Uhlí odebírají také Veolia, Třinecké železárny nebo huť Liberty Ostrava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 57 mminutami

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 2 hhodinami

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 5 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 20 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 21 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026
Načítání...