Důchod v novém roce vzroste až o 900 korun. Vláda chystá reformu, opozice o ní chce jednat

Průměrný důchod vzroste v lednu příštího roku o dalších 800 až 900 korun. Z předběžných propočtů na základě letošní inflace to zjistila Česká televize. Chystané navýšení důchodů od září v průměru o 700 korun tak bude pro letošek poslední. Od nového roku pak chce vláda přidat částku, kterou jí nařizuje zákon. Podle opozice by se ale seniorům mělo pomoci více.

Celkově je v Česku důchodců přes 2,8 milionu. Výrazná většina (2,36 milionu) je těch starobních, tedy právě seniorů. Vedle toho pak stát vyplácí i invalidní (414 tisíc) a pozůstalostní důchody (65 tisíc případů).

Senioři nyní v průměru dostávají kolem sedmnácti tisíc tří set korun. Od loňského roku se tak penze zvýšila o necelých devatenáct set korun, rostla opakovaně a do konce roku se ještě zvýší. První zvyšování proběhlo v lednu (o 805 korun), druhé v červnu (o 1017 korun) a třetí se odehraje v září (o 700 korun), přičemž zmíněná přidání jsou mimořádná a reagují na inflační tlaky na kasy penzistů.

K dalšímu zvýšení dojde v lednu 2023. Podle odhadu půjde řádově o stokoruny. „V letošním roce je to zvýšení opravdu rekordní. Počítáme s ním i od prvního ledna, tak jak ukládá zákon, měla by tam tým promítnuta zvýšena jak ta základní, tak i procentická výměra,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na otázku, zda důchody porostou dál i nad rámec valorizace, ale odpovídá záporně: „V tento okamžik na to nevidím prostor ani s ohledem na státní rozpočet.“

Opozice je ovšem k takovému postoji kritická a upozorňuje na negativní dopady inflace. „I jim rostou ceny energií, i jim rostou ceny za další položky a je potřeba si uvědomit, že spotřební koš u seniorů je jiný. Sice tolik nejezdí autem, ale zase víc vydají za léky, takže to podle mě rozhodně stačit nebude,“ vymezuje se vůči vládnímu záměru někdejší šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO).

Důchody na dluh

Výdaje na důchody dlouhodobě tvoří víc než čtvrtinu všech státních výdajů a jsou suverénně největší položkou celého státního rozpočtu. Zatímco ještě v letech 2018 a 2019 byl důchodový účet v plusu 16 až 18 miliard, v roce 2020, kdy přišla covidová pandemie, se propadl do víc než čtyřicetimiliardového minusu. Loni už byl naopak téměř vyrovnaný, ale letos to znovu neplatí.

Jak zjistila ČT z letošního návrhu státní rozpočtu, celkem stát v roce 2022 vydá na penze rekordních 592 miliard korun. To je o víc než 31 miliard vyšší částka, než letos na penze získá díky odvodům lidí a firem. A právě tolik si stát musí na důchody půjčit.

„Je to součást výdajů státního rozpočtu, ty, které nejsou kryté z příjmů státního rozpočtu, jsou na vrub státního dluhu,“ potvrzuje ministr práce Jurečka. „Samozřejmě je to na dluh, ale na druhou stranu si neumím představit, že bychom lidem, právě seniorům, zvýšením důchodů nepomohli,“ poznamenává předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Jednat o reformě

Podle vládní ODS by měl kabinet i kvůli zadlužování penzijního systému urychlit jeho reformu. „Nepochybně to problém je a budeme se s ním muset vypořádat, nepochybně bude potřeba rychleji realizovat důchodovou reformu, která by byla s to dlouhodobě uspokojit potřebu důchodového systému,“ říká místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka.

Vláda v programovém prohlášení slibuje, že reformu předloží do konce roku 2023. Podle ministra práce se mají posílit i příjmy systému, třeba větší motivací těch, kteří by mohli být na pracovním trhu aktivní a nyní nejsou – zmiňuje například rodiče nebo penzisty, pro něž by chtěl odstranit bariéry, které jim v práci brání.

Věk odchodu do důchodu posouvat nechce. Posílit by se pak měla třeba podpora lidí, aby si na svůj budoucí důchod spořili sami. Kvůli přípravě reformy ministr ustavil poradní tým.

Opozice avizuje, že je k debatě o reformě připravená. „Pojďme se domluvit napříč politickým spektrem, to se zatím neděje. Pojďme se snažit dohodnout na nějaké formě důchodové reformy,“ zdůrazňuje Schillerová a potřebu reformy připouští i SPD. „Z krátkodobého hlediska je co nejdůležitější zastavit inflaci, protože jinak si budeme muset na ty valorizace půjčovat a bude to velmi špatně,“ konstatuje předseda jejích poslanců Radim Fiala.

Debata na podzim

Vládě současně opoziční poslanci vytýkají, že je k diskuzím nad chystanou reformu nezve. „Systém, který pan ministr Jurečka zavedl a podle kterého se bude radit jenom se svými koaličními partnery, opozici nechá stranou a až oni si něco dohodnou, tak to předloží jako hotovou věc, je špatně,“ poznamenává místopředseda rozpočtového výboru z SPD Jan Hrnčíř.

„Nevidím důvod do toho (diskuse) zapojovat někoho dalšího, když nemáme přesně vyspecifikováno, jak by změny měly vypadat,“ namítá člen poradního týmu pro přípravu důchodové reformy Viktor Vojtko (STAN).

Svůj prostor podle vládních zástupců dostane opozice na podzim, kdy jí chce ministerstvo představit už konkrétní návrhy – a k téže době se obrací i opoziční hnutí ANO. „Na podzim budeme chtít na výboru pro sociální politiku bod, který se týká důchodové reformy,“ avizuje člen výboru Aleš Juchelka (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 52 mminutami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...