Dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty zatím činí minus 40 miliard. Schillerová ho hájí

Nahrávám video

Více než čtyřicet miliard korun v minusu představuje prozatímní dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty. Takový výpadek příjmů kritizuje část opozice. Podle ní související snížení daní pomohlo zejména vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří ušetřené peníze neutrácejí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dál krok hájí s tím, že se peníze státu vrátí ve spotřebě domácností.

Změna připravila státní kasu zatím o více než pětadvacet miliard korun. Dalších téměř patnáct miliard pak putovalo do krajů a obcí jako kompenzace výpadku příjmů. Ministryně financí si za krokem stojí. „Po všech stránkách si myslím, že to mělo pozitivní vliv. Lidé získali více peněz na utrácení a firmy na investování,“ hodnotí Schillerová.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové zrušení superhrubé mzdy pomohlo hlavně lidem s nejvyššími příjmy. „Vidíme, že spotřeba se nějak razantně nenavyšuje. A že rostou vklady na bankovních účtech, roste poptávka po nemovitostech a jejich ceny a roste zájem o investování na kapitálových trzích,“ oponuje Schillerové Zamrazilová.

„Necestovalo se, byly zavřené hotely, byly zavřené služby, byla zavřená velká část obchodů. A na druhé straně, když si lidé část peněz třeba odloží na důchod nebo je investují, to je přece také podpora ekonomiky,“ stojí si za svým Schillerová.

Díra do veřejných rozpočtů

Část opozice kritizuje výpadek příjmů státu. Podle odhadů by mělo jít zhruba o 88 miliard ročně. „Je to samozřejmě jenom jedna část toho souboru faktorů, které vedly k rozvratu veřejných financí v Čechách, ale je to významná část,“ myslí si místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Ušetřené peníze lidé utratí v ekonomice, respektive alespoň jejich část utratí. A ukazuje se i na plnění státního rozpočtu, že například spotřební daně se vyvíjí poměrně dobře,“ brání krok místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček z ODS, která pro zrušení superhrubé mzdy hlasovala.

„Nesmírně drahé je bydlení, o realitním trhu skoro škoda mluvit, ten úplně zdivočel, takže si myslím, že jakékoliv peníze navíc, které se objeví v peněženkách občanů, jsou pohlceny,“ předpokládá člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM).

Jak se zrušení superhrubé mzdy projevilo na spotřebě domácností, má ukázat nová makroekonomická predikce ministerstva financí. Tu chce šéfka resortu zveřejnit během týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.