Události: Zrušení superhrubé mzdy
Změna připravila státní kasu zatím o více než pětadvacet miliard korun. Dalších téměř patnáct miliard pak putovalo do krajů a obcí jako kompenzace výpadku příjmů. Ministryně financí si za krokem stojí. „Po všech stránkách si myslím, že to mělo pozitivní vliv. Lidé získali více peněz na utrácení a firmy na investování,“ hodnotí Schillerová.
Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové zrušení superhrubé mzdy pomohlo hlavně lidem s nejvyššími příjmy. „Vidíme, že spotřeba se nějak razantně nenavyšuje. A že rostou vklady na bankovních účtech, roste poptávka po nemovitostech a jejich ceny a roste zájem o investování na kapitálových trzích,“ oponuje Schillerové Zamrazilová.
„Necestovalo se, byly zavřené hotely, byly zavřené služby, byla zavřená velká část obchodů. A na druhé straně, když si lidé část peněz třeba odloží na důchod nebo je investují, to je přece také podpora ekonomiky,“ stojí si za svým Schillerová.
Díra do veřejných rozpočtů
Část opozice kritizuje výpadek příjmů státu. Podle odhadů by mělo jít zhruba o 88 miliard ročně. „Je to samozřejmě jenom jedna část toho souboru faktorů, které vedly k rozvratu veřejných financí v Čechách, ale je to významná část,“ myslí si místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
„Ušetřené peníze lidé utratí v ekonomice, respektive alespoň jejich část utratí. A ukazuje se i na plnění státního rozpočtu, že například spotřební daně se vyvíjí poměrně dobře,“ brání krok místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček z ODS, která pro zrušení superhrubé mzdy hlasovala.
„Nesmírně drahé je bydlení, o realitním trhu skoro škoda mluvit, ten úplně zdivočel, takže si myslím, že jakékoliv peníze navíc, které se objeví v peněženkách občanů, jsou pohlceny,“ předpokládá člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM).
Jak se zrušení superhrubé mzdy projevilo na spotřebě domácností, má ukázat nová makroekonomická predikce ministerstva financí. Tu chce šéfka resortu zveřejnit během týdne.
