Výdejny e-shopů mohou fungovat i o svátcích, rozhodl soud

Zákaz prodeje o státních svátcích nedopadá na výdejny e-shopů, včetně těch velkých. Nejvyšší správní soud (NSS) tento týden vyhověl kasační stížnosti společnosti Alza.cz, a postavil se tak proti právnímu názoru České obchodní inspekce (ČOI). Informace je dostupná na úřední desce.

Soud poukázal na rozdíly mezi prodejem zboží přes e-shop a jeho výběrem a koupí v kamenné prodejně. Pokud by měl sváteční zákaz dopadat i na fyzický výdej zboží objednaného po internetu, musel by to zákon výslovně stanovovat. „Zákon však v této otázce mlčí,“ konstatoval NSS.

Kvůli zákonu o prodejní době musí o vybraných státních svátcích zůstat uzavřené maloobchodní prodejny s výjimkou těch s plochou pod 200 metrů čtverečních, lékáren, benzinek nebo obchodů na nádražích a v nemocnicích. Podle NSS zákaz dopadá jen na situace, kdy se veškeré fáze prodeje odehrávají v kamenné prodejně. E-shopy typu Alzy umožňují vybrat a zaplatit zboží v on-line prostředí a následně jej převzít osobně na výdejně, prostřednictvím pošty, kurýrních služeb nebo přes speciální boxy.

„V situaci, kdy k uzavření kupní smlouvy nedojde fyzicky v maloobchodní provozovně, tedy výdej zboží, které bylo objednáno prostřednictvím internetu, představuje pouze jednu z fází prodeje, a to nikoli rozhodující. Provozovna pak v přeneseném významu pouze funguje jakožto jakési pomyslné výdejové okénko, prostřednictvím nějž je vydáváno zboží objednané na e-shopu,“ stojí v rozhodnutí NSS. Takovou službu lze podle soudu připodobnit ke službám zásilkových a přepravních služeb, na které sváteční zákaz prodeje nedopadá.

Česká obchodní inspekce podle mluvčího Jiřího Fröhlicha považuje rozhodnutí za překvapivé, zejména kvůli tomu, že správní soudy jí dosud dávaly v obdobných případech za pravdu, že zákon o prodejní době platí i pro provozovny internetových obchodů s plochou nad dvě stě metrů čtverečních.

Rozhodnutí nicméně respektuje. „Věříme však, že jiné senáty Nejvyššího správního soudu, které posuzují další kasační stížnosti společnosti Alza, mohou mít na věc odlišný právní názor a zváží, zda věc nepředložit k rozhodnutí rozšířenému senátu NSS,“ sdělil Fröhlich. Alza podle mluvčí Daniely Chovancové rozhodnutí uvítala.

NSS konkrétně řešil spor o pokutu sto tisíc korun, kterou inspekce vyměřila Alze v návaznosti na kontrolní nákup v plzeňské provozovně 28. října 2017. Inspektor tam přišel pro počítačovou myš. Zaměstnanec mu řekl, že přímý prodej kvůli státnímu svátku – Dni české státnosti – není možný. Doporučil mu ale zboží objednat přímo z počítače v prodejně, zaplatit na terminálu a převzít, což inspektor udělal.

Plzeňský soud dal dříve za pravdu ČOI

Podle stanoviska ČOI není podstatné, zda firma provozuje maloobchodní činnost prostřednictvím kamenných provozoven nebo internetových obchodů, a zákaz otevírání provozoven s plochou nad 200 metrů by se tak měl vztahovat na jakoukoliv fázi prodeje, včetně převzetí zboží kupujícím.

Alza proti rozhodnutí podala žalobu ke Krajskému soudu v Plzni. Tvrdila, že je klasickým internetovým obchodem, na jehož výdejny se omezení nevztahuje. Plzeňský soud rozhodnutí inspekce potvrdil. NSS ale verdikt plzeňského soudu zrušil a případ vrátil ústřednímu inspektorátu ČOI.

Podobných sporů vedla Alza s inspekcí více. Názor NSS by se měl uplatnit i v těch ostatních. „Samotné otevření provozovny pouze pro výdej zboží zakoupeného zákazníky na e-shopu nepředstavuje porušení označených ustanovení zákona o prodejní době,“ uvedl správní soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 14 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...