Lidé chodí do obchodů méně než před pandemií, nakupují ale větší zásoby

Na změny v maloobchodu kvůli koronaviru si lidé podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) zvykli, neočekává se tak návrat do doby před pandemií. Lidé stále přicházejí do prodejen méně často, ale dělají větší nákupy. Oblíbené jsou i nadále nákupy na internetu. Obchodníci momentálně bojují se strachem zákazníků z budoucnosti, kteří odkládají nejen velké ale už i malé nákupy. Zásadní tak bude, jak moc budou chtít utrácet. Uvedli to prezident SOCR Tomáš Prouza a za výzkumnou agenturu GfK Ladislav Csengeri.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: David Taneček

Vlivem pandemie 28 procent Čechů podle zjištění GfK dává přednost obchodům s nižším počtem nakupujících, vyhýbá se davům. Co nejméně prodejen navštěvuje čtvrtina lidí, stejný počet zákazníků upřednostňuje obchody, kde platí striktní hygienická pravidla.

Méně frekventované časy a dny si pro své nákupy vybírá 23 procent Čechů. Tuzemští zákazníci podle GfK stále častěji nakupují v diskontech, na jejich úkor ztrácejí hypermarkety.

Kromě výhodného umístění prodejny, které je podle Gfk podstatné pro 67 procent českých zákazníků, o výběru obchodu rozhodují také z podstatné části férové ceny. Oproti loňskému roku se mezi nejdůležitější kritéria zařadila možnost bezkontaktní platby, řekl dále Csengeri.

Každá česká domácnost v loňském roce podle GfK uskutečnila meziročně o 16 nákupů méně. Za nákupem rychloobrátkového zboží loni podle Csengeriho každá domácnost vyrazila v průměru 300krát a utratila za něj průměrně 297 korun, zatímco v roce 2019 útrata činila 261 korun.

Průměrná útrata nejvíce vzrostla u domácností, jejichž členové se cítí ohroženi krizí, a mohou si chtít vytvářet rezervy pro případ výpadků příjmů při ztrátě zaměstnání. Nákupní košík se u této skupiny spotřebitelů zvětšil zhruba o pětinu, počet těchto domácností z osmi procent v roce 2019 loni stoupl na 11 procent, v letošním roce se drží na deseti procentech.

Z bankovních analýz podle Prouzy vyplývá, že Češi si v průběhu koronavirové krize naspořili asi 330 miliard korun. Na chuť lidí utrácet budou podle něj mít zásadní vliv kroky vlády k nastavení předvídatelného a stabilního prostředí, dodal.