Soud uznal pohledávky vůči ČSA za 821 milionů, věřitelé souhlasili s reorganizací firmy

Pražský městský soud uznal pohledávky vůči Českým aeroliniím za 821 milionů korun. Z toho přes 728 milionů jsou nezajištěné pohledávky. Insolvenčním správcem se stala společnost Inskol. Později soud přezkoumá ještě další pohledávky, které se teprve přihlašují. Uznaní věřitelé ČSA na neveřejné schůzce souhlasili s reorganizací společnosti. Měla by vést k záchraně aerolinek, její bližší plán ČSA zveřejní v dalších dnech.

ČSA jsou v úpadku od března, provoz ale nadále pokračuje, společnosti zůstaly pouze dva airbusy. Firma deklarovala plán na reorganizaci s cílem své záchrany. Ten už dříve podpořila i mateřská společnost Smartwings, která rovněž patří mezi věřitele firmy.

Insolvenční soud přezkoumával v pondělí zároveň pohledávky za 935 milionů korun. Po přezkumu nakonec uznal dluhy za více než 821 milionů korun. Většina z toho je v současnosti vedena jako nezajištěných. Soud upozornil na to, že šlo zatím jen o část dluhů, další se totiž do řízení dál postupně přihlašují. Celková výše dluhů tak bude zřejmě vyšší.

Soud pověřil insolvenčním správcem karvinskou firmu Inskol, kterou v řízení zastupuje Michael Šefčík. Společnost soudu předložila zpracovaný seznam všech přihlášených věřitelů a také soupis veškerého majetku ČSA. Zároveň firma jednala s dlužníky aerolinek.

ČSA zasáhly dopady epidemie koronaviru, během krize dopravce musel zrušit velké množství spojů. Kvůli ztrátám už během loňského roku propustil kolem 300 pracovníků. V únoru pak firma oznámila úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech. 

ČSA, které vznikly jako Československé státní aerolinie v roce 1923, v posledních letech několikrát změnily vlastníka. Stát, kterému původně patřily, je nejprve začlenil do Českého aeroholdingu, který potom prodal 44procentní podíl firmě Korean Air a dalších 34 procent českému soukromému dopravci Travel Service. V roce 2018 odkoupil Travel Service (později přejmenovaný na Smartwings) podíl Koreanu i pětinový státní podíl.

Loni na jaře s uzavřením hranic musely ČSA i jeho mateřská firma poprvé přerušit provoz. Požádaly o moratorium na splácení dluhů, Smartwings také neúspěšně žádaly stát o nevratnou půjčku, kterou slibovaly využít k záchraně ČSA. Letos v březnu získala mateřská společnost dvoumiliardový úvěr s osmdesátiprocentní státní zárukou od bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 6 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 13 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...