Z nákupních center mizí už i obchodníci. Stahují se do menších a levnějších prostor

Nahrávám video

Ještě loni v březnu byly některé prodejny plné zboží, a teď je v nich prázdno. I do fungování nákupních center totiž zasáhla protiepidemická opatření. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může skončit až čtvrtina nepotravinářských provozů. Opuštěné prodejny se už začínají objevovat po celém Česku a výjimkou nejsou právě ani obchodní centra. Ještě před rokem v nich přitom nebylo možné sehnat volné prostory.

V obchodních centrech ubylo zákazníků, ale i obchodníků. Místo opouštějí nejen firmy, které krachují. Někteří se stahují do menších pouličních prodejen, které vyjdou levněji.

To je třeba i případ jednoho výrobce spodního prádla. „Měli jsme šest kamenných obchodů po celé Praze, byla to kombinace mimo obchodní centra a v obchodních centrech. V březnu přišla ale jasná zpráva v rámci pandemie: pojďme se soustředit na on-line a budeme mít jenom dvě poměrně levná místa,“ vysvětluje spolumajitel Styx a Trenýrkárna Ruslan Skopal.

Když nejsou turisté a zaměstnanci jsou na home office

Nejvíc je situace patrná v centrech, která byla závislá na turistech nebo jsou v administrativních zónách, odkud odešli zaměstnanci na home office. „Pohybujeme se někde mezi nulou a pěti procenty volných ploch. Nicméně situace bublá pod povrchem, spousta společností je už na hraně,“ vysvětluje předseda Asociace nákupních center Jan Kubíček.

Tržby obchodníků klesly v posledním roce podle Svazu obchodu a cestovního ruchu zhruba o třetinu. V regionech byl největší propad ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. „Typově jsou to obchody, které byly nejvíce zasaženy pandemií. Tedy s módou, jsou to cestovní kanceláře, obchody s obuví, ale i gastro provozy,“ přibližuje vedoucí správy obchodních center v ostravském portfoliu realitně-poradenské společnosti CBRE Tomáš Míček. 

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) to ale obchodníci například v nákupních centrech, kteří byli zatíženi „jen“ provozními náklady, tedy nájemným, platili lidi a energie, nakonec ustojí. Větší problémy budou mít ti, kteří měli velké úvěry, míní.

Teď je v česku sto deset obchodních center a zákazníci si mohou vybírat zboží na ploše větší než 2,6 milionu metrů čtverečních. Dalších dvanáct center má během pěti let vzniknout.

  • V posledních dvaceti letech dělníci nejvíc plochy nákupních center postavili v roce 2005. Po ekonomické krizi, která začala v roce 2008, se otevírání dalších zbrzdilo. K oživení došlo až po pěti letech. Loni začala výstavba zatím nejmenší prodejní plochy.
  • V přepočtu na sto tisíc obyvatel je prodejní plochy i tak v Česku víc než třeba v Německu, Itálii nebo na Slovensku. Vyšší údaj mají naopak v Estonsku, Rakousku nebo Francii.
  • V Praze bylo zbouráno pouze jedno obchodní centrum, a to Růže v Praze 4 na Chodově. Na jeho místě teď stojí největší tuzemský komplex, ve kterém je na tři sta obchodů s celkovou rozlohou sto tisíc metrů čtverečních. Ještě před epidemií jím ročně prošlo přes 13 milionů zákazníků, loni jich bylo asi o pětinu méně.
  • Zdroj: Cushman & Wakefield

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 14 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled